Obyvatele obcí na Vyškovsku vystěhovali nacisté. Historička zkoumá jejich osudy

Poslední tři roky se jím intenzivně zabývá, setkává se s pamětníky. „Po mateřské dovolené jsem hledala téma, kterému bych se mohla dlouhodobě věnovat. Vybrala jsem si ho z důvodu, že o něm lidé příliš neví a takřka vůbec neproběhl výzkum. Existuje jen jedna publikace z osmdesátých let minulého století, která reflektuje jen samotný odsun,“ vypráví odbornice.

Židenický puč. Před 90 lety zahájili čeští fašisté pokus o ozbrojený převrat

Otázky jako návrat, obnova, následný vývoj území a sledování kolektivní paměti v souvislosti s vystěhovanými obcemi na Drahanské vrchovině v minulosti nikdo nesledoval. „Poslední desetiletí se výzkumníci zaměřovali na nucené migrace jiných etnik v českých zemích, především Němců. Že byli nuceni opustit své domovy i Češi z důvodu vojenských újezdů, o tom se moc neví. Nejvíce k tomu máme výzkumy k cvičišti waffen-SS na Benešovsku, ale že se odehrály celkem velké přesuny i na Moravě, o tom se zkrátka moc nemluví,“ vysvětluje Vedra svůj zájem.

Přímých svědků ubývá

Pamětníci, přímí účastníci odsunu, nám postupně ale jistě mizí. Dnes již výzkumnice nachází povětšinou takové, co zažili válku v dětském věku, takže jsou jejich vzpomínky v mnoha ohledech značně zkreslené. „Nicméně podařilo se mi najít a vyzpovídat několik pamětníků a pracuji také s výpověďmi, které dělali někteří místní obyvatelé zabývající se tématem dříve. Jsem teprve na začátku svého výzkumu, který je tématem mé disertační práce, takže sbírám prameny v terénu. Věřím, že beseda ve Vyškově přitáhne mnoho lidí, kteří možná poskytnou mnohé neznámé příběhy a fakta,“ říká historička.

Tradice navíc už koluje mezi rodinami v podobě příběhů i dokumentů a fotografií. Do terénu Vedra jezdí často a ráda. Zjistila, že obnova obcí byla velmi složitá, poněvadž oblastí prošla koncem války fronta. Obyvatelé celého Československa se potýkali s dopady války velmi dlouho, vázlo zásobování.

Největší tajemství Gustáva Husáka: První ženu mu odvedl herec

Uvádí se, že obnova trvala bezmála deset let. „Procházela jsem statistické ročenky okresu Vyškov a potvrzuji, že počty domů a obyvatel v žádné obci nedosáhly takového počtu jako před rokem 1941, tedy před vysídlením. Mnoho lidí se tam již nevrátilo a zůstali v místech, kde si našli domov. Mnozí využili nabízené možnosti k převzetí usedlosti po vysídlených Němcích na takzvaných německých jazykových ostrovech na Vyškovsku a Konicku,“ popisuje odbornice.

Zde mám doložený zajímavý příběh jedné rodiny z Krásenska, která měla naprosto zničený dům a získala nabídku v podobě usedlosti v Komořanech. Ještě nějakou dobu v ní bydlela s Němci, kteří byli vysídleni až o rok později. „Tedy dvě rodiny žijící pod jednou střechou, každá zasažená válkou jinak, každá z jiné strany - a přesto spolu dokázali žít ve stísněných podmínkách. Věřím, že takových zajímavých příběhů se zde skrývá mnoho a mohou změnit náhledy na válečnou a poválečnou dobu,“ doufá Vedra.

Záměry nacistů

Hlavní důvody k odsunu obyvatel obcí měli podle ní nacisté dva. Jednak měli dlouhodobé plány na germanizování českomoravského prostoru a jednak existovala naléhavá potřeba k vybudování moderního vojenského cvičiště v zázemí.

Na Moravě se oba tyto záměry setkávaly. „Byla tady reálná půda k uskutečnění plánu vybudování takzvaného koridoru, který by propojoval německy osídlené oblasti ve vnitrozemí Moravy s jihomoravskými německými regiony a německými jazykovými ostrůvky na Vyškovsku a Konicku a dále na sever se Sudety,“ shrnuje Vedra.

Emanuel Vajtauer: Chválil Hitlera, přežil aféru s chlebíčky, pak záhadně zmizel

Z důvodu překotného budování cvičiště na Benešovsku a změny válečných operací na východě po roce 1943 se začaly lhůty pro evakuaci obyvatel Drahanska postupně protahovat.

Nakonec vyškovský vojenský prostor jako jediný nebyl do konce války dokončený. Dana Vedra by v budoucnu ráda vydala i knihu a ve spolupráci s Muzeem Vyškovska má v plánu uspořádání výstavy na toto téma nejdříve na konci příštího roku.