Zařízení už používají vinaři ve více než devadesáti zemích světa. „Letos nás předběhli Poláci. Loni měli ztrátu kvůli špačkům jednačtyřicet procent na hektar, letos jen dvanáct, což je obrovský rozdíl,“ zmínil Frolich.

Tento plašič je na rozdíl třeba od plynových děl tichý a mohou jej využít i v blízkosti obytných zón.

Někteří vinaři najímají na boj se špačky sokolníka. „Střídá dva sokoly. Když přilétá nebezpečí, tak jej vypustí, což je opravdu účinné,“ přiblížil ředitel vinařství Chateau Bzenec na Hodonínsku Libor Výleta.

Sokol je podle něj pro špačka přirozeným nepřítelem. „Když dravce uvidí, raději sám odletí. Metoda nikoho neruší,“ uvedl.
Na Mikulovsku využívají odlišný způsob ochrany. Umísťují tam akustické soupravy. „Z nich se pravidelně ozývá křik dravců,“ podotkl vinař.

Sokolník Martin Tomešek upozornil, že draví ptáci se objevují ve vinohradech stále častěji. Kromě sokolů hlídají dozrávající hrozny také rarochové či dokonce krahujci. „V zahraničí už je tento způsob ochrany poměrně běžný. Například v Americe používají sokoly pro ostrahu borůvkových keřů, kde dokonce v propracovaných systémech plaší na směny,“ představil zámořskou praxi Tomešek.

Nutné střídání

Zároveň přiblížil náročnost této práce. „Jde o obrovský úvazek zhruba na celý měsíc, a to od pěti ráno do osmi večer. To je náročné pro sokolníka i pro dravé ptáky. Proto se musejí střídat sokoli i lidé,“ vysvětlil sokolník.

Historik a etnograf František Synek zmínil, že ve středověku chránili vinice před škodlivými ptáky hotaři. „Šlo o sezonní práci, která byla ale celodenní. Hotaři procházeli vinohrady, jejich přítomnost u hroznů byla neustálá od rozednění a navíc měli i plašící zařízení nebo předměty, do nichž bouchali. Případně pískali,“ doplnil.