Autoři výzvy žádali občany, aby případně dokumentovali v důsledku ohňostroje zraněné nebo zabité opeřence. Nikdo ale v tom ohledu po akci svaz nekontaktoval. Raněné ptáky v tu dobu nepřijala ani pražská záchranná stanice.

Podle Petra Stýbla z ČSOP je ale i tak odpalování ohňostroje přímo z vltavské hladiny „nezodpovědným barbarstvím“. Moc šancí na záchranu podle něj nemají v letu méně obratní vodní ptáci, jako jsou labutě a kachny, když jsou ve tmě vyplašeni ohňostrojem.

Mrtvé ptáky vezme řeka

Nula nahlášených případů zasažených ptáků přitom nemusí podle Stýbla vypovídat o realitě. „Když petarda zasáhne letícího ptáka nad vodou, tak ho obvykle odnese řeka. Prokázat tuto škodlivost ohňostrojů je proto složité. Výjimečný byl v tom směru novoroční ohňostroj v roce 2013, kdy se vyplašení ptáci pomlátili o troleje a padali lidem přímo před nohy. Po této události město přesunulo ohňostroje do vyšších míst, hlavně na Letnou. Nechápu, že kratochvíle na řece dostala znovu zelenou,“ stěžoval si Stýblo.

Podle mluvčího magistrátu Víta Hofmana pořádala jubilejní ohňostroj agentura Czech Tourism. „Nebyl odpalován v povolovacím režimu báňského úřadu, proto se k němu město nevyjadřovalo. Dle našich informací byl ohňostroj řádně ohlášen u Městské části Praha 1,“ dodal Hofman.

Kritiku ochránců zvířat sdílí i řada uživatelů sociálních sítí. „Praha je dost veliká na to, aby to muselo být neustále u Vltavy. Takže souhlas,“ napsala Pavla Černovská. Petr Stýblo navíc připomíná, že pyrotechnická show neohrožuje jen ptáky. „Šok z výbuchů způsobuje potraty březích kopytníků, sníženou užitkovost drůbeže, velmi těžce může působit na psychiku psů i jiných společenských zvířat,“ dodal za ochranáře Stýblo.