ZOO Tábor proto veřejně nabízí pomoc s odchytem i následným umístěním zvířete. „Zabití medvěda jako kriticky ohroženého druhu je nejen trestným činem, ale bylo by neomluvitelným barbarstvím. Toto chráněné zvíře nikoho nenapadlo a ani nikoho neohrožuje, úvahy o jeho odstřelu jsou proto zcela bezpředmětné. Proti takovému řešení musíme ostře vystoupit a varovat před ním. Chceme, aby toto krásné zvíře přežilo a nebylo obětováno iracionálnímu strachu či honbě za netradiční trofejí. Apeluji na zdravý rozum všech zúčastněných a poslední zbytky soucitu s divokou přírodou,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec a dodává, že táborská zoo nabízí pomoc s odchytem i následným umístěním medvěda.

Policejní vyšetřování. Ilustrační foto
Někdo hodil do nádrže s vodou psa s cihlou u krku. Krutou smrt šetří policie

Podobná situace byla zhruba před třemi lety na Valašsku, kde se mladý medvěd potuloval v okolí některých vesnic. Táborská zoo tehdy vyjednala možnost umístění tohoto medvěda v jedné z prestižních evropských zoologických zahrad. Nakonec vše vyřešila sama příroda. Medvěd se po pár týdnech sám stáhl dále od lidí a hlášení o jeho spatření ustala.

Medvědi jsou za normálních okolností plachá zvířata, setkáním s člověkem se běžně vyhýbají. „Incidenty, kdy se medvěd výrazně přiblíží k lidem, jsou ojedinělé, a bývají způsobeny hlavně množstvím lákadel v podobě medu či ovoce v přilehlých zahradách. Medvěd totiž není primárně masožravec ani velký lovec. Až 90 procent jeho stravy tvoří rostlinná potrava. Pokud už medvěd konzumuje maso, jedná se ve valné většině o mršiny,“ uklidňuje situaci Korec a dodává, že v některých evropských zemích, například ve Slovinsku, se medvědi běžně prochází přímo vesnicemi, a nikomu to nevadí. Také na Slovensku, kde žije podle odhadů až 2500 medvědů, dochází k jejich kontaktu s lidmi jen velmi výjimečně.

Jako zrcadlo. Zamrzlé Lipno na Windy Pointu v Černé v Pošumaví láká bruslaře.
Jako zrcadlo. Zamrzlé Lipno láká bruslaře, tak krásný led léta nepamatují

Pokud přeci jen dojde k výjimečnému setkání medvěda s člověkem je nutno zachovat chladnou hlavu a obezřetnost. „Medvěd útočí pouze v případě, že se cítí v ohrožení nebo brání své mládě. Pocit nebezpečí u něj může vyvolat i nevhodná reakce člověka jako je útěk doprovázený zběsilým křikem. Případný útok je tak vlastně obranou proti vnímanému nebezpečí. Medvědi jsou plachá zvířata a konfrontaci s člověkem se snaží sami vyhnout,“ radí Korec a dodává, že na druhou stranu jsou medvědi nedílnou součástí prostředí, ve kterém žijeme, a podobná setkání jsou pouze následkem omezení jejich životního prostoru člověkem a jeho aktivitami.

„Místo abychom se z návratu na našem území vyhubených druhů zvířat radovali, pořádáme na ně nesmyslné hony. Jsme to my lidé, kteří svojí činností vyhubili na některých místech celé populace zvířat. Je to tedy opět na nás, abychom obnovili rovnováhu v přírodě a navrátili vymizelé druhy. Jen tak se budeme opět moci radovat například z obrázků rysů v Beskydech nebo vlků v okolí Máchova jezera. Do české přírody tato zvířata jednoznačně patří,“ doplňuje Korec.

Filip Sušanka, ZOO Tábor