Kliknutím zvětšíteLetos si připomínáme 130 let od jeho dokončení. Nyní v objektu sídlí dva bankovní ústavy, z nichž jeden je na odchodu.
Zbytek domu je pro veřejnost uzavřen.
Stavbu podpořil i Antonín Dvořák
Budovu postavila v letech 1887 až 1888 První česká stavební společnost v Olomouci při Ústřední rolnické záložně jako místo, kde by se v převážně německém městě mohla scházet česká komunita.
Stavba tehdy vzbudila velký ohlas, již dva roky předtím ji podpořili i slavní čeští hudebníci včetně Antonína Dvořáka.
Kromě kavárny zde byly divadelní, koncertní a taneční sály a také hotel. Ten měl ve třicátých letech minulého století už osmdesát pokojů.
Taneční sál, který byl dlouho v Olomouci tím nejluxusnějším, pamatuje řada obyvatel města jako dějiště svých tanečních, maturitních i jiných plesů.
Nová kavárna přežila rok
V devadesátých letech však úpadek Národního domu nabral rychlé tempo a postupně zde ruch utichl.
Na konci první dekády nového tisíciletí prošel objekt rekonstrukcí, která sem přivedla i bankovní ústav.
Zároveň se objevily spory nového majitele s památkáři, došlo dokonce na pokuty a jejich vymáhání prostřednictvím exekutorů.
V roce 2010 se do Národního domu vrátila luxusní a stylová kavárna, přežila však jen rok.
Dnes jsou v budově dvě banky, jedna z nich ale končí a stěhuje se do obchodního centra Šantovka.
Radnice: Nemůžeme nic dělat
Nadšení ze současného stavu někdejšího centra společenského života nejsou představitelé olomoucké radnice, přiznávají však, že v dané situaci nemohou nic dělat.
„Objekt nevlastní město, jde o soukromého majitele. Nemáme pravomoc zasahovat do rozhodování o využívání,“ říká mluvčí magistrátu Radka Štědrá, která zároveň připouští, že vedení města si je vědomo hodnoty i účelu, jemuž historicky Národní dům sloužil.
„To, jak je situace od devadesátých let komplikovaná, ilustruje už jen pohled do výpisu z obchodního rejstříku nebo do článků, které byly v minulosti na téma bohulibého pokusu o obnovení kavárny publikovány. Samozřejmě bychom uvítali, pokud by se nový záměr majitele jakkoli přiblížil tomu původnímu, kdy byl Národní dům centrem společenského dění. Existují také možnosti využít pro čerpání finančních prostředků některého z dotačních titulů pro obnovu objektů, které se nacházejí v městské památkové rezervaci, a to státních či těch, které může poskytnout přímo město,“ dodala Štědrá.
Bez využítí hrozí chátrání
Podobně nahlížejí na celou věc i památkáři.
„Pokud stavba nemá využití, hrozí její chátrání nebo v extrémních případech i výraznější poškození. Bylo by žádoucí, kdyby Národní dům měl smysluplnou funkční náplň a byl obnoven, a to v souladu s jeho památkovými hodnotami,“ uvažuje Vlastimil Staněk z olomoucké pobočky Národního památkového ústavu.
Deník se s dotazem na budoucnost Národního domu obrátil i na vlastníka budovy, jímž je společnost Národní dům Olomouc zastoupená jednatelem Karlem Kubíkem, odpověď však nepřišla.
2
20
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
