Na Nymbursku, stejně tak jako i jinde v republice, v poslední době mnoho praktických a dětských lékařů zavřelo své ordinace v malých městech a vesnicích. Důvodů, proč se tak děje, je několik. Jedním, ale nikoliv jediným důvodem, je nová povinnost předepisovat recepty elektronicky, což vyžaduje koupi dalšího zařízení do každé ordinace. Celkově náklady na provoz rostou a povinností, které musejí lékaři splňovat, přibývá.

Elektronické recepty se nevyhnuly ani malým ordinacím na venkově. Jak uvádí Státní ústav pro kontrolu léčiv, z povinnosti elektronické preskripce nejsou vyjmuta žádná zdravotnická zařízení, ani pokud jde o jejich specializovanou činnost nebo velikost. 

Nedávno ukončila svou dlouholetou praxi v Semicích například dětská lékařka Jaroslava Dáňová, zhruba ve stejnou dobu zavřela ordinaci další dětská lékařka Marie Chocholová v Přerově na Labem. Ta ordinaci provozovala od roku 2001 a po 17 letech ji uzavřela.

„Dříve jsem provozovala ordinace na třech místech, ale vzhledem k tomu, že nyní je povinností mít v ordinaci mimo jiné také počítač a internet, vyjde provoz mnohem dráž a ordinace, která se využívá jedenkrát v týdnu, se prostě nevyplatí. Náklady na ni jsou neúnosné.“

Lékařka nyní provozuje ordinace na dvou místech, v Lysé nad Labem a v Poříčanech.

Dětští pacienti z Přerova nad Labem tak musejí za péčí dojíždět. Ordinaci v Přerově nad Labem přitom zařídila a vybavila obec. Nicméně i přesto, že se obce snaží lékařům vyjít vstříc, často se jim to opravdu nevyplatí.

Podle Marie Chocholové v některé dny přišli do její ordinace třeba jen dva pacienti. Většina lidí dnes vlastní automobil a s nemocným dítětem si zajede do nedaleké Lysé, kde je nabídka ordinačních hodin výrazně širší.

Pediatr František Walterstein označuje fungování vesnických ordinací za „provoz z dobročinnosti“. Dříve provozoval ordinaci v Kostomlatech nad Labem a na Loučeni. Podle jeho slov však lidé stejně preferovali ordinaci v Nymburce, jelikož spolu s vyšetřením potřebovali zároveň vyzvednout léky v lékárně, a proto jezdili rovnou do města. Provoz venkovských ordinací rovněž označil za velmi náročný.

Podle doktora Waltersteina je chod několika ordinací obtížný jak finančně, tak organizačně.

„Lidé často nerespektovali ordinační dobu, a proto bylo i velmi obtížné stíhat vymezené časy v jednotlivých ordinacích.“ Přesto doktor uvažuje o tom, že by se do ordinace na Loučeni vrátil. Ta nefunguje od doby, co byla vyplavena při hašení požáru před více než dvěma roky.

Mnoho praxí na venkově ale samozřejmě přes všechny obtíže dál zůstává. Praktický lékař Ivan Kitzberger provozuje od roku 2004 ordinace ve dvou vesnicích, Semicích a Přerově nad Labem. Podle jeho slov jsou při takovém provozu sice náklady vyšší, ale obce se mu snaží vycházet vstříc. Odejít z vesnice a udělat zásadní změnu se v nejbližší době nechystá.

„Sice si nekoupím jachtu, ale to pro mě není prioritou. Důležitější je pro mě svoboda, kterou jako soukromý lékař mám,“ komentuje situaci doktor Kitzberger.