Otec vzal vidle do rukou a stoupl si před bagr, aby zabránil kácení stromů. Syn Ladislav Pažout z Kravař – Rané založil občanskou iniciativu Stop drancování lesů a uspořádal symbolický pohřeb za část kravařských obecních lesů.

Smuteční průvod zhruba čtyřiceti lidí, v jehož čele čtyři muži nesli rakev s ostatky vykácených lesů z Rané a Sezímek, za doprovodu muzikantů prošel v sobotu po ránu ulicemi Kravař. Pohřební rekvizity, kde nechyběly smuteční věnce, doplňovaly transparenty v rukou účastníků happeningu: „Spěte sladce naše lesy“, „Vzpomínáme“.

Jejich cílem bylo zdejší náměstí, kde čekalo několik dalších lidí, aby společně vyjádřili před radnicí nesouhlas s nadměrnou těžbou obecních lesů.

Nejsou radikálové

„Nejsem žádný radikál, ale nemůže mě nechat lhostejným, že se začíná vytrácet jeden z nejkrásnějších koutů Českolipska, když lesy na Rané a Sezímkách musely ustoupit plánům obce,“ vysvětloval důvody shromáždění iniciátor akce Ladislav Pažout s tím, že požadují šetrné zacházení s obecními lesy, aby mohly sloužit i příštím generacím.

„Chceme vidět hospodářské a těžební plány obce. Necháme udělat odborné posudky na místech, kde se těžilo. Chceme přesvědčit starostu a zastupitele, abychom o problému diskutovali a došli ke kompromisu při těžbě dřeva,“ pokračoval Pažout a dodal, že se takto sejdou vždy, když zmizí 140 let starý les.

Po jeho proslovu uctili přítomní minutou ticha památku vytěžených stromů. Starosta Kravař Vít Vomáčka poté převzal symbolickou rakev a reagoval, že se nijak nebrání diskusi a pozval zájemce na úřad, aby je seznámil s dalším postupem ze strany obce.

Těžbu zastavili

„Svoláme mimořádné jednání zastupitelů, na němž předložíme desetiletý hospodářský plán obce a faktury za prodané vytěžené dřevo. Přizveme odborníky, abychom s jejich pomocí dospěli ke kompromisu,“ přislíbil Vomáčka.

Ten souhlasil i s prosbou Ladislava Pažouta, aby se těžba prozatím zastavila a pokračovalo se jen v probírkách. Současně s tím sdělil, že policisté, kteří byli přivoláni ke kácení stromů v Sezímkách, předali případ k šetření Státní inspekci životního prostředí.

close zoom_in „V průměru kolem sto deseti let je les dospělý, záleží samozřejmě na druhu stromu, a je možné podle hospodářského plánu a na základě doporučení lesního hospodáře přistoupit ke kácení. V tomto věku totiž stromy většinou prosychají, napadají je dřevokazné houby, jsou náchylnější k exhalacím a znehodnocuje se tak jejich kvalita. Z hospodářského hlediska je lepší porosty skácet a plochy znovu vytěžit,“ vysvětlil, čím se řídí lesníci, František Rutter.

Na jeho slova reagoval Ladislav Pažout: „Existují dva druhy lesa, a to průmyslový a rekreační. Protože se v současnosti těží v Kravařích ve velkém, bylo by dobré změnit obecní lesy z těžebních na rekreační. Omezit výsadbu monokultur, zanechat staré stromy, nechat nějaké na zetlení, aby byl les přirozeným společenstvím stromů věkově rozdílných.“

Sobotní happening skončil vstřícností na obou stranách. „Jak vedení obce tak ani my se nebráníme rozumným dohodám ani kompromisům. Věříme, že se nám podaří najít společnou řeč,“ zhodnotil Ladislav Pažout.

Kravaře mají lesy na zhruba 88 hektarech. Začátkem února se vytěžilo dřevo zhruba na jednom hektaru z celkové plochy. Kolik to ale bylo za posledních šest let, kdy se lesníci řídí schváleným hospodářským plánem, bude přesně jasné až na zastupitelstvu.