Lidé v Česku ji dosud mohli vidět pouze dvakrát. Dnešní výstavu doprovázejí rozsáhlá bezpečnostní opatření, která se dají přirovnat jen k převozu korunovačních klenotů, řekl kurátor části archeologické sbírky Národního muzea v Praze Pavel Sankot. Památku mohou zájemci zhlédnout od 12:00 do 22:00.

Podle mluvčí rakovnické policie Veroniky Koryntové na bezpečnost památky dohlíží několik desítek policistů včetně těch v civilu. Na transport opukové keltské hlavy z depozitáře muzea v Terezíně dohlížela zásahová jednotka se samopaly. „Památka je v muzeu uložena za neprůstřelnou vitrínou. Policisté ji budou hlídat po celou dobu výstavy,“ dodala Koryntová.

Podle Sankota je originál keltské hlavy unikátní a nenahraditelný. Její hodnota je prý nevyčíslitelná. Památka je běžně uložena v terezínském depozitáři mezi nejcennějšími nálezy a pod stálou kontrolou klimatických podmínek. „Jeho vystavení je mimořádná záležitost a dovolil bych si to srovnat s korunovačními klenoty,“ dodal Sankot.

Archeoložka muzea Kateřina Blažková, která se opukovou keltskou hlavou zabývá několik let, dnes originál spatřila poprvé. S replikami se prý vůbec nedá srovnávat. „Originál není tak lesklý a je na něm vidět ten mnoha tisíciletý pobyt v hlíně,“ vysvětlila Blažková. Památka je podle vědců ve výborném stavu, jelikož byla zřejmě krátce po objevení natřena ochrannou vrstvou.

Badatelé se domnívají, že keltská hlava patřila druidovi, což ve své době byli vážení lidé. Šlo například o učence, filozofovy, duchovní rádce nebo léčitele. Podle Blažkové je podobných plastik na území Evropy několik desítek. Žádná z nich však není esteticky zpracovaná do detailů jako ta z Rakovnicka. „Žádná nemá tajemnou dírku ve vousech, jejíž účel do dneška není znám,“ dodala Blažková. Vědci mezi sebou podle archeoložky spekulují, že vyobrazený Kelt mohl být například vášnivým kuřákem.

Naposledy vystavena před 68 lety

V Česku byla unikátní památka vystavena pouze v roce 1958 na výstavě Pravěk Československa a v roce 2008 na výstavě ke 190. výročí Národního muzea. Opukovou hlavu Keltové vytvořili v době laténské před více než 2000 lety, lidé ji mohou důvěrně znát například z učebnic dějepisu. Hlavu objevil horník Josef Šlajchrt ze Mšeckých Žehrovic při chytání zloděje písku v obecní pískovně. „Táta se podíval do země a našel tam takové neobvyklé kusy. Původně si myslel, že je to dětská hračka,“ řekl nálezcův syn František.

Po objevení podle něj hlava byla nějakou dobu schovaná u nich doma pod postelí a Šlachrt si s ní jako roční dítě hrál. „Údajně by tam měly být mé otisky,“ dodal. Později prý byla tajně ukryta v místním muzeu, aby ji v době okupace neobjevili a nezabavili nacisté. „Dnes mám smíšené pocity. Mám radost, že ji zase vidím. Na druhou stranu mám smutný pocit, protože si vzpomenu na tátu a mámu,“ vysvětlil Šlajchrt.

Po tomto objevu v roce 1943 sice hlava putovala do muzea v Novém Strašecí, ale dlouho tam nezůstala. Místní archeolog Josef Bauman nález okamžitě nahlásil archeologickému ústavu a jeho zástupce si ji záhy odvezl. Památka poté byla uložena do trezoru Národního muzea.

Další příležitost k vidění keltské hlavy budou mít lidé podle Sankota pravděpodobně na přelomu let 2012 a 2013, kdy se v německém Stuttgartu bude konat celoevropská výstava keltského umění. V Česku lidé originál zřejmě uvidí až v roce 2015 při výstavě Národního muzea o nejcennějších nálezech keltského období.