Dobřanské čápy celé roky pozoruje spolumajitel tamní pekárny Daniel Fonhauser, který ptákům komín poskytl. „Nevyužívaný komín jsme nechali pro čápy před pár lety zrekonstruovat. Nyní tam máme pár dospělých a tři mláďata. Původně byla čtyři, ale jedno zřejmě vypadlo z hnízda,“ řekl Deníku Fonhauser.

Plzeňský ornitolog a záchranář zvířat Karel Makoň si letitou přítomnost ptáků vysvětluje dostatkem potravy. „Je to netypické chování a nemáme pro to přesné vysvětlení. Domníváme se ale, že čápi bez odletu setrvávají díky nedaleké skládce ve Vysoké, kde si naloví dostatek myší,“ vysvětlil Makoň.

Podle něj však čápů v krajině dlouhodobě ubývá. „Čápy sleduji už šestadvacet let a tehdy jich u nás hnízdilo jednou tolik. Ubývají proto, že z krajiny mizí louky, pastviny a hlavně mokřady, které jsou pro čápy existenčně důležité. Loví si v nich potravu,“ sdělil ornitolog s tím, že čápi pak v těchto nevhodných podmínkách nezahnízdí.

Čápům se v kraji nejvíce daří na Tachovsku, Klatovsku a Domažlicku. Nejhůře jsou na tom okresy Plzeň sever a Rokycany, kde je ptáků nejméně. „Výskytu čápů vévodí jednoznačně okres Tachov, kde jich žilo historicky nejvíce. Například v Plané je šest hnízd, v současné době jsou ale osídlená pouze dvě,“ zhodnotil Makoň.

Odborníci v kraji v současné době dokončují kroužkování čápů bílých. „K pátku jsme okroužkovali 48 mláďat a jedno jsme přesunuli do jiného hnízda. Přičteme-li k tomu všemu čápata kroužkovaná i kolegou Jiřím Vlčkem na Klatovsku a Václavem Kovářem v Nepomuku, plus hnízda nepřístupná, kde se nekroužkuje, tak předpokládáme, že se v Plzeňském kraji letos vylíhlo zhruba 120 mláďat,“ dodal ornitolog.