Květnové chladné počasí totiž narušilo hnízdní sezonu plameňáků natolik, že některé samice kladly vejce mimo hnízda a nejevily o ně už zájem. Náhradními rodiči se tak museli stát ošetřovatelé.

Ve Dvoře Králové se letos vylíhlo dvanáct plameňáků růžových. Deset jich přirozeně odchovávají jejich rodiče, o dvě mláďata se starají ošetřovatelé. „Ptáci kvůli počasí nestihli hromadný tok, který zaručuje snášení vajec a líhnutí mláďat v jednom období, což je pro tato zvířata důležitá strategie chránící mláďata před útoky predátorů,“ vysvětlil zoolog Michal Podhrázský.

Ošetřovatelé se proto rozhodli vejce snesená mimo hnízdo odebrat a umístit do líhně. Jakmile se začala ptáčata klubat, měli ošetřovatelé. „Mláďata musíme šestkrát denně krmit a dvakrát denně je chodit venčit. Pohyb a slunce je pro jejich zdárný vývoj nezbytný,“ řekl Michal Podhrázský.

Navíc rodiče krmí mladé plameňáky speciálním sekretem, zvaným „mléko“, který vzniká ve voleti dospělých ptáků. „Při umělém odchovu je důležité zvolit správnou náhražku a osvojit si i vhodnou metodu napájení,“ uvedl Podhrázský.

Mláďata se začlení zpět do skupiny

Umělý odchov má velký význam v získávání chovatelských zkušeností a vědomostí pro případ, že by bylo potřeba populaci v budoucnu umělým odchovem podpořit. U plameňáků ošetřovatelé navíc vědí, že je velká šance mláďata odchovaná lidmi úspěšně začlenit zpět do skupiny.

Obecně se dnes od umělých odchovů spíš ustupuje. „Díky jevu zvanému imprinting si totiž mláďata často vštípí ošetřovatele jako rodiče a podle stejného měřítka si potom vybírají i partnery k rozmnožování,“ sdělil zoolog.

Přesto zkušenosti dvorských pracovníků ukázaly, že někdy je možné i jedince z umělého odchovu začlenit zpět do rozmnožující se populace. „Příkladem je samec plameňáka růžového Matěj, kterého před deseti lety odchovali ošetřovatele a dnes je mezi rodičovskými páry, kteří se přirozeně starají o svá mláďata. Když ale do hejna zavolá vrchní ošetřovatel „Matěji“, jeden z plameňáků se vždy ozve,“ dodal Michal Podhrázský.

Stávající dvě mláďata jsou zatím závislá na péči chovatelů, do budoucna se je však ošetřovatelé pokusí zařadit do hejna stejně jako Matěje, aby postupně začala získávat své přirozené instinkty a mohla se případně zapojit i do reprodukce.