Kvůli těžbě stromů napadených kůrovcem začaly totiž z lesních porostů mizet i turistické značky, které právě v lesích nacházeli turisté na stromech. „Začíná to být problém, neboť někde kvůli kůrovci vlastníci a správci lesů už pokáceli nebo budou muset pokácet i významný počet stromů, na nichž byly turistické značky namalovány,“ potvrdil předseda krajské komise značení Klubu českých turistů Martin Pesler.

Pravidelná obnova značek začíná právě v těchto dnech

První nedočkaví kluboví značkaři už na barevně značené turistické trasy vyrážejí za účelem jejich pravidelné obnovy právě v těchto dnech. Letos je spíš než vlastní obnova značek čeká sčítání problémů. „Během prvního pololetí bychom chtěli mít k dispozici ucelenější přehled, jak situace vypadá. Nebude to samozřejmě přehled definitivní, když se kůrovce nepodaří zastavit, bude nejspíš kácení napadených stromů pokračovat,“ odhadoval teď na prahu sezony turistických značkařů další vývoj Martin Pesler.

Současně potvrdil, že s podobnou situací se organizovaní turisté nikdy v historii nesetkali.

Kůrovec nezná hranice

Podle prvních poznatků je aktuálně nejhorší situace na Třebíčsku. Citelně poznamenalo stav značení tras také kácení stromů napadených kůrovcem na Jihlavsku, konkrétně na Telčsku.

Problém ale nepociťuje pouze Vysočina, kůrovcová kalamita nezná hranice krajů. „Samozřejmě se o problému bavíme i s kolegy z jiných regionů. Největší kácení stromů, a tedy i stromů s turistickými značkami, postihlo oblast nízkého Jeseníku, kde některé turistické značené trasy prakticky zmizely,“ poznamenal Martin Pesler.

To potvrdil i předseda Rady značení Klubu českých turistů Karel Markvart, který šéfuje značkařům v celé zemi. „K nejpostiženějším krajům vinou kůrovcové kalamity patří Moravskoslezský kraj a pak hned následuje Vysočina. Dopad na stav značených turistických tras je značný,“ konstatoval Karel Markvart.

Turisté už začali přemýšlet, jak budou situaci řešit. V zásadě mají dvě možnosti. Jednak tam, kde to půjde, se pokusí pro turistické značky najít náhradní místa pro jejich umístěni v přírodě. Někde budou instalovat speciální kolíky, či sloupky. Rovněž zvažují, že začnou umísťovat nové informační tabulky s doplňujícími texty.

Pomůžou i dřevorubci

Na některých místech na Havlíčkobrodsku jim už trochu pomohli i samotní dřevorubci, kteří nechali stát pahýly stromů se značkami, zatímco ostatní stromy pokáceli.

Druhou možností je, že někde změní dosavadní vedení turistických tras. „Někde může být takové řešení dočasné, jinde se změní trasa třeba i dost významně,“ přemítal šéf vysočinských turistických značkařů.

Konkrétní kroky jak alespoň částečně dopady kalamity zmírnit, chystají rovněž v republikovém vedení klubu. Opatření se nebudou nijak lišit od těch v regionu. „Budeme jednat s ústředím Lesů České republiky, aby pahýly stromů se značkami v porostech napadených kůrovcem těžaři nechávali. Chystáme i další opatření, značky budeme umísťovat na pařezy, na sloupky,“ doplnil informace Karel Markvart.

Podle něho to samozřejmě bude znamenat zvýšení nákladů. „Už letos půjde na obnovu turistického značení z dotace od Ministerstva pro místní rozvoj, kterou každoročně disponujeme, víc peněz na úkor vydávání map. Turistické značení má prioritu,“ zmínil Karel Markvart.

Systém obnovy turistického značení po třech letech ale chtějí v KČT i v souvislosti s letošními komplikacemi zachovat, třetinu značek se značkaři vydají obnovovat. Ale možná je budou čekat i práce navíc.

Kůrovec sežere i víc peněz

O případném navyšování peněz ze státního rozpočtu i třeba z rozpočtu krajů v tuto chvíli ale Karel Markvart mluvit nechce. „Musíme mít data, dobré informace přímo z terénu, pak budeme mluvit o potřebě vyšších příspěvků. Vyšší náklady si ale dopad kůrovcové kalamity na pěší turistiku určitě vyžádá,“ odhadoval. „Počítáme, že by nám v mapování stavu značení za této situace mohla pomoci i veřejnost,“ dodal.

Ani dotace z rozpočtu Kraje Vysočina vysočinským organizovaným turistům se pro letošní rok zatím neměnila, KČT v regionu dostal na obnovu značení 370 tisíc korun. „Klub českých turistů teď čeká mapování výpadků v minulosti provedeného značení. Předpokládáme, že na základě informací z terénu budeme schopni stav lépe zanalyzovat a případné požadavky na zvýšenou podporu promítnout do rozpočtu Kraje Vysočina na rok 2020,“ uvedla k problému náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast kultury, památkové péče, cestovního ruchu a mezinárodních vztahů Jana Fiscsherová (ODS).

Komplikace se pak dají očekávat i při zanášení nových podob značených tras do turistických map. „Do map v elektronické podobě bude aktualizace značených turistických tras snazší a rychlejší. Někde ale může nastat situace, že se tyto mapy budou muset aktualizovat i několikrát do roka, když se kvůli kůrovcové kalamitě a dalšímu kácení stromů budou trasy a jejich značení i několikrát měnit,“ odhadoval Martin Pesler.

Značení po zásahu kůrovcem už nebude tak spolehlivé

Na Vysočině je aktuálně 3206 kilometrů značených turistických tras, Klub českých turistů spravuje a udržuje 4257 směrovek a tabulek a 113 nástěnných map.

V každém případě si funkcionáři z Klubu českých turistů uvědomují, že pěší putování na turistických trasách nebude v nadcházejících týdnech, měsících a možná i letech tak spolehlivé jako po desetiletí bývalo. „Měli jsme systém značení, který byl nejlepší na světě, teď nám tuto naši chloubu kazí kůrovec,“ zamyslel se Martin Pesler.