Jde již o jubilejní 250. dítě, které bylo do českých babyboxů odloženo. Tentokrát se jednalo o babybox v Městské nemocnici Ostrava a holčička dostala jméno Karolína. Krátce po odložení se k ní přihlásila příbuzná, která projevila zájem o dítě pečovat.

„Rozhodnutí předcházela řada kroků, bylo zapotřebí mimo jiné zjistit jak informace k identitě dítěte, tak k zajištění vhodného zázemí pro něj. Aktuální případ vložení dítěte do babyboxu v Ostravě vyvolal také otázky, jak vlastně pokračuje životní pouť dítěte, o které se rodiče či příbuzní nemohou postarat a svoji těžkou životní situaci řeší rozhodnutím vzdát se péče o dítě a vloží jej do babyboxu,“ komentovala verdikt soudu mluvčí ostravského magistrátu Gabriela Pokorná.

„Poté, co zdravotníci z dětského oddělení nemocnice zjistí zdravotní stav dítěte, poskytnou mu potřebnou péči. Současně uvědomí sociální pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD),“ dodala dále a připomněla, že náhradní rodinnou péči pak řeší pracovníci magistrátu města, kteří v případě potřeby vyhledávají pro dítě nejdříve pěstouny na přechodnou dobu. Nejmenší děti jsou tak namísto dříve obvyklých kojeneckých ústavů a dětských domovů svěřovány jim.

Jakmile je dítě umístěno do bezpečného a podnětného prostředí, pokračují pracovníci OSPOD v hledání nejvhodnějšího trvalého řešení. Souběžně dohlíží na to, jak dítě v náhradní péči prospívá a případně i na jeho další potřeby.

Nové rodinné prostředí

„Smyslem sociální práce je najít opuštěnému dítěti v co nejkratším čase nové rodinné prostředí. Soud zpravidla v řádech hodin po podání návrhu rozhodne, kdo bude o dítě pečovat, než se pro něj najde nejlepší dlouhodobé řešení. Dítě se tak během několika dnů dostává do bezpečného a láskyplného prostředí zpravidla pěstounů na přechodnou dobu (byť v aktuálně řešeném případě bylo dítě svěřeno do péče příbuzné, jde o méně častou možnost). Pěstouni jsou profesionální pečující, kteří přijmou opuštěné dítě do své rodiny a zajistí mu veškerou potřebnou péči i citový vztah,“ vysvětlil Zdeněk Živčák, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví ostravského magistrátu.

Pracovníci OSPOD však řeší i situace, kdy se rodiče rozhodnou, že své dítě chtějí zpět do vlastní péče. Projevit zájem však poté nestačí. Rodičovství musí být prokázáno v soudním řízení, kdy soud stanoví identitu dítěte. Mohou být nařízeny také genetické testy, tyto mohou absolvovat jednak ženy, které dítě porodily, či rodiče, kteří předloží rodný list dítěte.

Podmínkou je intenzivní spolupráce rodičů se sociálními pracovníky a schopnost zajistit dítěti potřebnou péči a vhodné podmínky pro jeho výchovu.

„V uplynulých letech řešili sociální pracovníci OSPOD případ dítěte, které matka vložila do babyboxu, neboť těžce zvládala rozchod s partnerem a vrátila se k užívání návykových látek,“ uvedla jeden z nedávných příkladů Pokorná.

Když zájem opadne

Zdravotníci tehdy po nálezu dítěte kontaktovali sociální pracovníky, ti soudu předložili návrh k předběžnému opatření a dítě bylo svěřeno do péče pěstounů na přechodnou dobu. Matka se však obrátila na OSPOD o navrácení dítě zpět do své péče.

„Na návrh matky bylo tedy zahájeno řízení o určení mateřství. Prostřednictvím sociálního poradenství jí byla nabídnuta pomoc k vytvoření podmínek pro návrat dítěte, nicméně její zájem brzy opadl a s pracovníky OSPOD přestala spolupracovat,“ uvedla dále mluvčí ostravského magistrátu.

Dítě v péči „dočasných“ pěstounů prospívalo. Následně sociální pracovníci kontaktovali krajský úřad, jenž pro dítě vyhledal vhodné náhradní rodiče, kteří se s dítětem seznámili a díky pravidelným kontaktům u náhradních rodičů se jejich vztah příznivě rozvíjel a v krátké době si jej převzali do vlastní péče. S tím, že jsou rozhodnuti o dítě pečovat až do jeho zletilosti, respektive sociálního osamostatnění.

Nový start do života

„Nyní dítě v péči pěstounů po všech stránkách prospívá, a přes komplikovanější „start“ do života vyrůstá v bezpečném prostředí s láskyplnou péčí. Je třeba si však uvědomit, že náhradní rodiče v těchto případech neznají historii dítěte, ani případná zdravotní rizika či genetickou zátěž, a musí být připraveni rovněž i na situaci, že biologický rodič může mít v průběhu doby snahu domáhat se svých zákonných práv,“ řekla závěrem Pokorná.

K TÉMATU
V roce 2022 poskytly v Ostravě pomoc a podporu orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) ve 4 333 případech, a v dalších 3 000 případech pokračovaly v řešení z let předchozích. Prvořadou snahou sociálních pracovníků je zajištění práva dětí na rodičovskou péči a vyřešení situací, kdy dochází k jejich ohrožování.
Rodičům nabízí veškerou pomoc a podporu, v řešených případech se nejedná o drobné nedostatky v rodičovské péči. I vloni mezi řešenými událostmi byly případy dětí těžce zanedbávaných, případně ohrožených násilím či trestnou činností, děti poškozované vyhroceným rodičovským konfliktem.
Největší podíl vloni tradičně zastávaly situace tzv. kolizního opatrovnictví, čtvrtinu tvořily případy dětí ohrožených různými nedostatky v péči rodičů (rodiny v nevyhovujících podmínkách nebo rizikových životních situacích).
Třetí nejpočetnější skupinou jsou děti, které se staly obětí zanedbávání, tělesného nebo psychického týrání, sexuálního zneužívání. Svědky domácího násilí páchaného mezi blízkými se stalo 56 dětí. Nejčastěji týrání, zneužívání a zanedbávání oznamovala školská a zdravotnická či ústavní zařízení, vloni řešil ostravský OSPOD 256 takových oznámení - více zde.