Pilotní průzkum bude probíhat s pomocí zaměstnanců OKD, kde se během jara a léta nakazilo přes dva tisíce lidí, většinou přitom šlo o zaměstnance firmy OKD.
„Vzhledem k tomu, že se jedná o nové onemocnění, chceme v anonymním průzkumu sledovat zdravotní stav lidí nejen v akutní fázi onemocnění, ale i několik týdnů po jeho uplynutí. Rádi bychom, aby se do průzkumu zapojili i lidé, kteří měli bezpříznakový průběh nemoci,“ vysvětluje docent Rastislav Maďar.
Onemocnění covid-19 probíhá od bezpříznakové formy až po úmrtí. „Mezi hlavní příznaky nemoci patří suchý kašel, horečka, únava, bolesti hlavy, svalů, dýchací potíže, ztráta chuti i čichu. U těžších průběhů se onemocnění projevuje vážnými změnami na plicích, srdci i dalších orgánech. Uvedené příznaky mohou vymizet po krátké době, ale mohou přetrvávat i řadu dní a týdnů,“ popisuje Lubomíra Hozáková, lékařka katedry infekčních oborů lékařské fakulty.
Horníci i rodinní příslušníci
Do pilotního průzkumu se nyní mohou zapojit výhradně zaměstnanci OKD, případně jejich rodinní příslušníci, a to buď vyplněním on-line formuláře nebo papírové verze dotazníku.
„Pevně doufáme, že se nám s pomocí zaměstnanců OKD podaří nashromáždit co nejvíce dat. V průzkumu budeme anonymně sledovat příznaky onemocnění covid-19 v době pozitivního testu, ale také v době před a po prodělání onemocnění. To všechno nám pomůže při zkoumání jak onemocnění samotného, tak jeho následků, takzvaného post-covid syndromu,“ dodává Hana Tomášková, zástupce vedoucího Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví ostravské lékařské fakulty.
Podívejte se, jak to vypadá v dolech:
Fotogalerie: Těžba uhlí - ilustrační
Pilotní projekt bude probíhat zatím jen v rámci společnosti OKD, nicméně fakulta plánuje v budoucnu spustit šetření, do kterého by se mohla zapojit i širší veřejnost prostřednictvím vyplnění on-line dotazníku.
S podobným typem šetření má její Ustav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví bohaté zkušenosti. Na jaře například ústav zkoumal to, jak lidé vnímají mimořádná opatření přijatá v důsledku koronaviru. Do jeho šetření se nakonec zapojilo devět a půl tisíce lidí. Na rozdíl od současnosti přitom tehdy naprostá většina lidí vnímala tato opatření jako adekvátní a účinná.
