Mladá rodina zůstala náhle bez otce, matka se v dnešní nelehké době stará o desetiletá dvojčata, sedmiletou dceru a syna, kterému je dva a půl roku.

„Nejde popsat, jak to zvládám. Musím to nějak udělat. Musím to zvládnout kvůli dětem. Mám pocit, že od té nešťastné události pracuju jako robot, dělám všechno tak nějak automaticky,“ svěřila se Deníku třicetiletá maminka.

S neštěstím, které se odehrálo na sklonku minulého roku, se stále nedokáže srovnat. „Pořád čekám, že se Ondra vrátí. Nejmladší syn si na tatínka vzpomene málo, spíš jen když vidí fotku. Sám ho nevolá, někdy se stane, že ho hledá, když jsem třeba na něj přísná. Ale u starších sourozenců už je to složitější. Desetiletá dvojčata chápou, že taťka chybí. Mužský element jim schází a moc dobře si to uvědomují. O to hůř to snáší,“ popisuje.

Naštěstí moc pomáhá rodina. „Mám úžasné švagry, strýce. Snaží se s dětma být co nejvíc. Berou je ven, hrají si s nimi. Nikdy jsem nepočítala, že budu muset něco takového řešit. Ještě to bude na dlouho…,“ povzdechla si.

Chybějící škola 

Dětem chybí škola i kolektiv. „Omezování styku s vrstevníky je podle mě blbost. Navíc už je to dlouho a je to na dětech znát. Není to náročné ani tak pro mě, ale spíš pro ně. To se týká každé domácnosti, která má děti. Nezáleží, jestli jedno, nebo pět. Školu a kolektiv nic nenahradí. Naše děti jsou navíc zvyklé trávit hodně času venku, k životu nepotřebují sociální sítě, upřednostňují přímý kontakt. Už se do školy moc těší a ptají se mě každou chvilku, kdy se tam budou moct vrátit,“ říká Martina.

Mladá maminka je zdravotní sestra. Stála v první linii a pomáhala ostatním v těžké době pandemie. Do Vsetínské nemocnice se chce vrátit co nejdříve. Když se podaří, alespoň na pár směn. V dohledné době to však nepůjde. „Děcka jsou malé a teď mě potřebují. Nedokážu říct, kdy je tu nechám a půjdu pracovat. Je důležitější, abych tu byla pro ně. Těším se na naši velice dobrou partu, moc mi chybí kolektiv holek, ale mé přání musí jít zatím stranou,“ cítí zdravotnice.

Do práce se vrátí hned, jakmile to situace dovolí. „Jinak to nepůjde, člověk musí vydělávat ať je sám, nebo ne. Účty a hypotéky se samy nezaplatí. Hypotéka je pro mě strašák, nerada bych přišla o dům. Vzít dětem ještě zázemí je to poslední, co by teď potřebovaly,“ uvědomuje si maminka čtyř ratolestí.

Zpráva o rodinné tragédii zdravotní sestřičky se rozletěla také po Vsetínské nemocnici a okamžitě se zvedla vlna solidarity. Vedení nemocnice vyhlásilo začátkem února dobročinnou sbírku.

„Téměř každá sestra u nás je zároveň matkou, umíme se vcítit do situace, kdy se rodina najednou ocitne bez otce. Proto si vážíme, že vedení sbírku zorganizovalo,“ řekla Adriana Šimková, vrchní sestra Oddělení následné péče, kde Martina pracuje.

Pomůže sbírka i kultura

„Věříme, že se najde dost lidí ochotných pomoci. Martinu máme rádi, vždycky si všímala potřeb pacientů, zvládala péči o čtyři děti a ještě i dálkově studovala. Chceme ji podpořit a těšíme se, až se k nám bude moci vrátit,“ doplnila.

Na pomoc mladé rodině přispěchal také Dům kultury Vsetín. Půlroční kulturní vzduchoprázdno zaplní připravovaným cyklem Z kulturáku do obýváku. „On-line živé přenosy koncertů budou mít ještě další rozměr. Součástí každého streamu bude chat s umělci a také upozornění na dobročinnou sbírku pro mladou maminku a její děti,“ přiblížila jednatelka Petra Vaňková.

První koncert se uskuteční ve čtvrtek 25. února, kdy cyklus zahájí valašská kapela Dareband. Čtrnáct dní na to zazpívá účastnice soutěže Superstar Kamila Polonyová.

Veřejná sbírka

Každý, kdo by chtěl Martině, Elišce, Vojtíškovi, Martince a Ondráškovi pomoci, může učinit zasláním libovolné částky do oficiální veřejné sbírky na účet 1387907823/2700. Sbírka končí 30. července 2021.