Hygienici měřili koncentraci celého spektra látek, a to po dobu 24 hodin. „Sledovali jsme oxid siřičitý, dusíky, oxid uhelnatý, ozon či suspendované částice různých frakcí,“ vyjmenovala ředitelka odboru hygieny krajské hygienické stanice Jana Loosová.

Analýza získaných dat neprokázala překročení limitů pro ozon a oxid siřičitý, dusičitý a uhelnatý. Stejně jako v roce 2005. „Naměřili jsme sice nižší hodnoty benzoapyrenu, měřením jsme se ale trefili do mimořádně teplého dne a naměřili jsme minimum,“ uvedl Bohumil Kotlík ze Státního zdravotního ústavu.

Šest různých lokalit

Pro měření si hygienici vybrali šest míst, jež mají reprezentovat jednotlivé typy lokalit ve městě. Přístroje se tak objevily v Lesní ulici, na Kunratické, ve Vesci, v ulici České Mládeže v blízkosti průmyslové zóny, na křižovatce ulic Letná a Balbínova v Pavlovicích a také v centru města na Šaldově náměstí.

„Liberec je zajímavé město tím, že má poměrně složitou strukturu a výrazné výškové rozdíly. Pohyb vzdušných vrstev je tu kvůli uzavření v údolí poněkud komplikovanější, jednotlivé vzdušné vrstvy se od sebe výškově liší,“ popsal Kotlík.

Výsledky opět potvrdily, že ovzduší ovlivňuje třeba průmyslová zóna. Tamní naměřené hodnoty kopírují například střídání směn. „Ze všeho nejvíce mě překvapilo, že zóna může mít za specifických podmínek vliv i na Vesec. Tam jsme naměřili zvýšené hodnoty oxidu dusíku,“ doplnil Kotlík.

Největší vliv má ale doprava. „Nejen před Libercem, ale před všemi městy je ještě dost práce. Je jen na orgánech měst a krajů, aby našly řešení,“ dodal Kotlík. Ve světě se podle něj osvědčilo například zavádění nízkoemisních zón nebo mýtného.

Uzavření v kotlině

Něco takového Liberec podle primátorova náměstka Jiřího Šolce nechystá. „Liberec nikdy neměl hradby, které by jako Hradec Králové zboural a postavil tam okruh. Jsme tu nahňácaní v kotlině a neumíme vytvořit efektivní objízdné trasy,“ popsal Šolc.

Přesto by podle něj mohla centru pomoci třeba připravovaná Nová Pastýřská či zjednosměrnění dopravy na Šaldově náměstí. „Abychom dostali dopravu do míst, kde nebude ohrožovat tolik lidí jako v centru města,“ řekl Šolc. Situace se ale podle něj poté zhorší v ulici Vítězná.

Šolc také uvedl, že ho výsledky naplnily mírným optimismem, neboť je čekal horší. „Dlouhodobě se snažíme podporovat opatření, která vedou ke snížení negativních vlivů,“ připomněl. Kromě dopravních opatření zmínil například snahu o připojování co nejvíce objektů k systému centrálního zásobování teplem, čímž se omezují lokální topeniště. Město by podle měj mělo také podporovat a rozvíjet tramvajovou dopravu nebo systém sdílení aut.