Přední místo Praze zajišťuje množství zeleně, dostupnost a kvalita zdravotní péče a vyváženost pracovního a osobního života, konstatuje Lenka Matějíčková z české pobočky Arcadisu. Nedostatky, na nichž je třeba pracovat, jsou omezení emisí oxidu uhličitého, nízké rozšíření alternativní dopravy a zpracování odpadních vod.

„V poslední oblasti už Praha své renomé zlepšuje. Od září 2018 je ve zkušebním provozu nová čistička odpadních vod, která pracuje s nejmodernějšími technologiemi a má dostatečnou kapacitu pro současné i rostoucí potřeby metropole. S celkovými náklady 6,6 miliardy korun jde o největší investici města v posledních letech,“ doplňuje Matějíčková.
225 milionů na obnovu náplavek
Pozitivním trendem posledních let je pozornost věnovaná veřejnému prostoru, tedy místům sloužícím všem Pražanům. Důkazem toho je oživení léta chátrajících náplavek. Letos město dalo na jejich další obnovu 225 milionů korun. To se netýká jen promenád, které jsou oblíbeným místem pro farmářské trhy, ale také nábřežních kobek, kde vznikly například galerie.
I když je, co se týká veřejných parků, stále co dohánět, v posledních čtyřech letech se otevřely pro veřejnost rekonstruované zahrady Anežského kláštera a revitalizovaly se velké městské parky jako Královská obora Stromovka, Thomayerovy sady nebo Park Folimanka. Nové parky vznikly také ve velkých developerských projektech, jakými jsou Waltrovka či BB Centrum.

Projekt Pražské židle & stolky, který začal v roce 2016, se letos rozšířil na celkem 70 míst. Na Černém Mostě vznikl pilotní projekt Vybíralka, která má posloužit jako vzor pro obnovu panelových sídlišť, a to včetně fungování kulturních a komunitních center.
Oceňovaným počinem je otevření CAMPu Centra architektury a městského plánování v areálu Emauzy. Občané i odborná veřejnost se tady mohou na výstavách i debatách seznámit se záměry budoucího rozvoje metropole.
Během posledních čtyř let se v metropoli otevřela i řada míst pro kulturu a trávení volného času.

Například Národní galerie se v uplynulém období mnohem více otevřela veřejnosti. Kromě zvýšeného počtu dnů volného vstupu a výhod pro studenty a rodiny funguje od roku 2014 v přízemí Veletržního paláce tzv. Korzo určené programům a akcím pro veřejnost. Kromě přednášek a výtvarných dílen slouží jako místo setkávání, nejen dospělých, ale i rodin a matek s malými dětmi.
Multikulturní prostor Štvanice
Z bývalé tančírny na ostrově Štvanice vznikl variabilní prostor Vila Štvanice, kde se odehrávají divadelní inscenace nezřídka vycházející i za zdi vily, koncerty či tvůrčí ateliéry.

Známým se stal i unikátní kulturní prostor Vnitroblock v Holešovicích mezi Tusarovou a Dělnickou ulicí. Návštěvník si zde může zajít na kávu, zatancovat si, nakoupit módu, zajít si do kina nebo na výstavu.
Letos začala výstavba 2506 bytů
Tíživým problémem Prahy se v posledních letech stala dostupnost bytů. V roce 2014 začala výrazně stoupat poptávka, avšak nová výstavba na to kvůli dlouhým povolovacím procesům nedokázala zareagovat. V prvních osmi měsících letošního roku byla podle statistického úřadu zahájena výstavba 2506 bytů, což činí v rámci republiky pouze 11 procent. Ve stejném období roku 2014 to bylo 3182 bytů, tedy 19 procent.

Kvůli vyšroubované poptávce tak průměrné kupní ceny bytů mohly vystoupat ze 45 tisíc korun za metr čtvereční v roce 2014 až na letos odhadovaných 70 tisíc za čtvereční metr. V případě developerských projektů se dnes odhadovaný průměr blíží už k astronomickým 100 tisícům za čtvereční metr.
Další díl čtyřdílného seriálu Jak se žije v Praze budeme věnovat rozvoji turistického ruchu v metropoli.
