Přehled hlavních událostí kolem rozdělení metropole na sedm volebních obvodů.

17. června 2010 – Zastupitelé rozhodli, že Pražané budou v říjnových volbách do zastupitelstva hlavního města volit v sedmi obvodech. Zároveň schválili snížení počtu zastupitelů ze 70 na 63. Návrh prosadili občanští demokraté. V minulých komunálních volbách se v Praze volilo pouze v jednom obvodu, v roce 2002 pak v pěti.

9. července – Strana zelených, ČSSD, lidovci, SNK ED a Věci veřejné (VV) podaly k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) stížnost proti rozdělení Prahy.

9. srpna – NSS potvrdil rozdělení Prahy do sedmi volebních obvodů.

21. září – Sněmovna se na návrh předsedy poslanců ODS Petra Tluchoře odmítla zabývat novelou předloženou ČSSD, podle níž by se Praha měla stát jedním volebním obvodem a její zastupitelstvo by se vybíralo podle pravidel pro krajské volby.

11. listopadu – Městský soud zamítl žalobu Strany zelených, SNK ED a VV na volby do pražského zastupitelstva. Stranám vadilo rozdělení Prahy do více volebních obvodů.

9. prosince – Strana zelených, SNK ED a Věci veřejné zaslaly Ústavnímu soudu (ÚS) stížnost kvůli rozdělení Prahy na sedm obvodů. Opatření podle nich poškodilo menší strany a nahrálo ODS a ČSSD.

1. února 2011 – Hnutí Občané za svá práva v Praze podalo k ÚS stížnost na volby do zastupitelstva Prahy. Zpochybnilo v ní fakt, že se volilo podle zákona o obcích. Podle hnutí by se volby do pražského zastupitelstva by se měly konat spolu s krajskými volbami.

15. února – Plénum ÚS se zabývalo volbami v Praze, zatím ale nerozhodovalo.

O stížnosti budou hlasovat všichni soudci - plénum rozhodlo, že žádný není podjatý. Jednalo se o případné podjatosti Pavla Rychetského a Vlasty Formánkové.

23. února – Bylo oznámeno, že ÚS se bude volbami znovu zabývat 29. března na veřejném jednání. Není ale jisté, jestli tento den soud také rozhodne.

22. března – V případě, že ÚS zruší platnost voleb v Praze, mohla by podle analýzy ministerstva vnitra do zvolení nových zastupitelů vládnout rada bývalého primátora Pavla Béma.

ODS věděla, že dělení Prahy na sedm obvodů poškodí menší strany

Pražská ODS věděla, že její záměr rozdělit metropoli na sedm volebních obvodů v komunálních volbách poškodí malé strany. Vyplývá to z analýzy, kterou si občanští demokraté nechali vypracovat, než loni změnu obvodů odhlasovali v zastupitelstvu, kde měli většinu. Informoval o tom dnes deník Právo. Malé strany po říjnových volbách podaly stížnost, kterou se bude v úterý zabývat Ústavní soud. Vedení pražské ODS tvrdí, že žádný zákon neporušilo.

Zastupitelé hlavního města v červnu loňského roku rozhodli, že Pražané budou v říjnových volbách do zastupitelstva hlavního města volit v sedmi obvodech. Zároveň schválili snížení počtu zastupitelů ze 70 na 63. Představitelé občanských demokratů rozdělení Prahy do sedmi volebních obvodů odůvodňovali tím, že když se zmenší počet kandidátů do zastupitelstva, budou je moci voliči lépe poznat.

Analýza, jejíž text má Právo k dispozici, rozebírá možné zisky malých i velkých stran v závislosti na počtu mandátů rozdělovaných ve volebním obvodu, nejméně se může rozdělovat devět křesel.

„Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá nutnost vytvořit devíti-, eventuálně desetimandátové obvody, aby byl vyloučen průnik stran se ziskem asi sedm až 7,5 procenta do zastupitelského sboru,“ stojí v textu, který zkoumá především možnosti koalice ODS s ČSSD a VV, nikoli s TOP 09 či Stranou zelených (SZ). Ve volbách po rozdělení Prahy pak SZ, SNK ED a VV překročily pětiprocentní hranici, mandáty však nezískaly.

Bývalý náměstek primátora, dnes ministra obrany Rudolf Blažek má za to, že rozdělení Prahy neodporovalo předpisům a že u soudu nemůže obstát argument, že v různých obvodech byl různý počet voličů.

„To by potom všechny senátní volby v ČR s rozdílem větším než 15 procent voličů musely být také neplatné,“ uvedl Blažek. Upozornil, že pokud ÚS rozhodne ve prospěch malých stran, volby v Praze tím nezruší. „Ústavní soud může dát právní názor, vlastní krok musí učinit Městský soud v Praze,“ dodal Blažek.

Pokud soudy skutečně rozhodnou o zrušení voleb, mělo by se na pražskou radnici vrátit bývalé vedení včetně Blažka a bývalého primátora Pavla Béma (ODS). Předpokládá to analýza, kterou si zadalo ministerstvo vnitra. Blažek však prý na návrat není připraven.

Čtěte také: Praha se bojí zrušení voleb

(čtk, luk)