O vyhlášení zóny usilují památkáři kvůli vyšší ochraně staré zástavby například z devatenáctého či dvacátého století. „Město je mimořádně cenné i v okolí centra, třeba kolem ulice Veveří a náměstí 28. října. Proto by městská památková zóna měla v Brně doplnit památkovou rezervaci, která už existuje,“ vysvětlil Aleš Homola z brněnské pobočky Národního památkového ústavu.

Památková zóna
- co: nižší stupeň ochrany historických budov, než je památková rezervace
- kde: v Brně zhruba okruh od Pisárek po Černá Pole a Husovice
- proč: kvůli lepší regulaci nové výstavby v místech a ochraně bloků budov z devatenáctého století

Zóna má zahrnout území zhruba od brněnského výstaviště a Pisárek přes Žabovřesky a Stránice, oblast kolem Veveří ulice, Ponavu až k Černým Polím a Husovicím.

S široce vymezeným územím nesouhlasí představitelé radnice. „Ochrana takto velké oblasti velmi zkomplikuje další kroky důležité pro rozvoj města,“ řekla primátorka Markéta Vaňková. Riziko by podle ní zóna představovala například pro plánovanou výstavbu sportovních staveb v Pisárkách.

Podle Homoly ale návrh znamená hlavně vyšší dohled nad stavbami. „Nová výstavba v tomto území by podléhala regulaci. To ale není zákaz. Museli by se k ní vyjádřit zástupci státní památkové péče, jestli je pro území vhodná a nepoškodí jej,“ uvedl.

Jednání konkrétní výsledky zatím nepřineslo 

Na aktuálním jednání mezi památkáři a zástupci města se podílí i městský architekt Michal Sedláček. „Konkrétní výsledky jednání ale budou až začátkem příštího roku,“ řekla za kancelář architekta Jana Běhalová.

Podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka je dohoda mezi památkáři, městem a ministerstvem možná. „Jsem přesvědčen, že jsme velice blízko řešení, které stavební aktivity v Brně neomezí. Nic nám nebrání dohodnout se tak, aby byly ochráněny zájmy památek a staveb,“ uvedl.