Protest už na webu podepsalo téměř tři sta lidí. Požadují, aby pasáž zůstala průchozí. „Chápeme, že má nového vlastníka. Ale o jiných funkcionalistických domech v Brně lidé píší knížky a točí filmy, zatímco tento chtějí zastavět,“ uvedl jeden z autorů petice Jiří Feyer.

Majitel hotelu se v úterý večer sešel s obyvateli nejbližšího okolí. Pro ně zůstane průchod volný. „Dosáhli jsme dohody, která je přijatelná pro obě strany. Vchod bude na karty. Jiní lidé zřejmě pasáží neprojdou,“ sdělil Radovan Smutný, který bydlí nedaleko.

I když budova není památkově chráněná, její vlastník potřebuje k opravám souhlas památkářů. Ten před lety dostal.

Spor o pasáž
-problém: zákaz průchodu pasáží hotelu Slovan mezi ulicemi Mezírka a Lidická
-proč: v budově vznikne kongresové centrum
-reakce lidí: sepsali petici, chtějí cestu zachovat
-majitel hotelu: bez komentáře
-památkáři: chybí jim potřebné dokumenty k opravě hotelu
-stavební úřad: z kontroly sešlo, vlastník se omluvil

Asi před měsícem však odbor památkové péče magistrátu zjistil, že stavbaři v hotelu dělají úpravy, které nebyly v původním projektu. „Souhlasili jsme s výměnou oken a opravou fasády. Teď dělají takzvanou změnu před dokončením stavby. Ale ani nám, ani stavebnímu úřadu nedodali potřebné dokumenty o dalších změnách,“ konstatoval vedoucí odboru Martin Zedníček.

Práce v budově chtěl nedávno prověřit stavební úřad. „Majitel se omluvil. Proto pracovníci nemohli v uvedeném termínu objekt prohlédnout. Kontrolu zopakují,“ sdělila mluvčí Brna-středu Kateřina Dobešová.

Upozornila také, že na průchod pasáží není uvaleno věcné břemeno. Vlastník tak nemá povinnost nechat ji volně přístupnou.

Redakce Brněnského deníku Rovnost chtěla dát prostor i majiteli budovy. Nebyl ale k zastižení.

Reportér hovořil telefonicky s jedním z pracovníků hotelu. Muž mu řekl, že vlastník pasáž uzavřel, aby v objektu postavil kongresové centrum. Upozornil, že za budovu zaplatil značnou sumu a opravami vylepšil její stav. Pak zavěsil, aniž by se představil.

Hotel dříve patříval k nejmodernějším v Brně. „Měl vlastní elektrárnu, prádelnu či žehlírnu. Všech 140 pokojů disponovalo tekoucí teplou vodou i ústředním topením,“ uvedla v Internetové encyklopedii dějin Brna Markéta Janíčková.