Zhruba devadesát procent práce nevelkého týmu patologicko-anatomického oddělení Krajské nemocnice Liberec totiž spočívá ve zkoumání vzorků buněk a nádorových tkání. Výtěry z cytologie či vzorky odebraných tkání při podezření na nádorové onemocnění, zlidovělé pod názvem „histolka“ čili histologie, to všechno pomáhá včas odhalit hrozivou diagnózu či v případě pozitivního nálezu zpřesnit její léčbu.

„Mnozí pacienti, kteří tuto neradostnou diagnózu přežili, vděčí za svůj život právě patologii,“ tvrdí lékařský ředitel KNL Jan Mečl. „Dřív se pacientovi něco vyřízlo a nikdo se tím nezabýval. Dneska zkoumáme skutečně každý vzorek,“ potvrzuje jeho slova nový primář oddělení Antonín Blüml.

Denně mají v rukou sedmdesát osudů

Jen v uplynulém roce prošlo zdejšími laboratořemi téměř sto tisíc vzorků. Zhruba to znamená 350 laboratorních vzorků, 350 lidských osudů týdně.
Nádory prsu, kůže, prostaty… Jejich vyhodnocení musí být nejen rychlé (celý proces od přípravy tkáně do sklíčka a hodnocení trvá při běžném vyšetření zpravidla 48 hodin), ale i nesmírně přesné.

„Je to velká psychická zátěž, nesmíte se splést, záleží na tom život pacienta,“ prozrazuje mi jedna z laborantek, zatímco připravuje preparáty uložené ve formaldehydu. Musí je ručně veleostrým skalpelem nařezat, nabarvit, aby byly patrné všechny složky tkáně.

„Všechno je to hand made, přístroje nám tady příliš práci neulehčí, i když třeba takový lepící či barvící automat by našim lidem nesmírně pomohl a také by například eliminoval zdravotní poškození při vdechování chemických látek,“ přimlouvá se za svůj nevelký tým primář patologie.

Nepřibývá rakovin, ale vyšetřených

Kromě klasických biopsií tu provádějí také vysoce specializovaná imunohistochemická vyšetření. Díky tomu je zejména u nádorů prsu možné aplikovat velmi speciální léčbu šitou na míru konkrétní pacientky,“ zjednodušeně osvětluje složitý postup primář.

Denně tu také kromě běžných vyšetření provádějí také jednu až dvě takzvané preoperační biopsie. „To znamená, že nám vzorek nádoru pošlou lékaři přímo z operačního sálu. Okamžitě se provádí analýza, aby bylo před samotným zákrokem patrné nejen, zda jde o zhoubný či nezhoubný nádor, ale také na základě dlouhodobého výzkumu jak se bude s vysokou pravděpodobností chovat, jakou má tendenci se šířit do lymfatického systému. Dá se říct, že dnes se už bez patologie chod nemocnice vůbec neobejde,“ zdůrazňuje primář Antonín Blüml.

I přes hrozivě vypadající čísla potvrzuje, že počet nádorových onemocnění nepřibývá. „Přibývá včasně diagnostikovaných nádorů,“ apeluje na prevenci.

Evropské renomé

Liberecká patologie je mimo jiné zapojena také do mezinárodních programů na výzkum rakoviny prsu a především velmi zhoubného novotvaru mozku s názvem Glioblastoma multiforme. Ročně jich zachytí zhruba patnáct a jsou jediným evropským pracovištěm, které se významně podílí na studii, jež má za cíl posoudit genetické změny chování nádorových buněk tohoto tumoru. A umožní nemocnému nasadit léky, jež nádor, který nelze operovat, alespoň zastaví.

Jde o práci na rozhraní medicíny a vědy. Těžkou a odpovědnou. Nároky přitom extrémně narůstají. Přesto stejný počet vzorků hodnotí například ve srovnatelné fakultní nemocnici v Hradci Králové dvacet lékařů. V Liberci jich je pouhých pět…

„Já sám jsem chtěl tenhle obor dělat už od studií medicíny na na fakultě v Olomouci,“ říká nově jmenovaný primář. Do liberecké nemocnice nastoupil hned po škole. „Co mě k tomu vedlo…“ zamyslí se nad otázkou. „Když jsem viděl často beznadějné případy na interně, obrovský stres na chirurgii nebo v intenzivních oborech, věděl jsem, že tady medicíně mohu prospět víc. Svých kolegů například na Kardio nebo Neurologickém centru si také nesmírně vážím a jsem hrozně rád, že se s nimi znám a že jim svou prací mohu být prospěšný,“ přiznává primář Blüml.

Záběry z detektivek tu nenajdete

Z laboratoří, kde se dějí tyto zázraky moderní medicíny, se dostáváme do oddělení, které známe většinou jen z detektivek. Čekají na nás sterilní místnosti a chladící zařízení. Vzhledem k tomu, co o chodu a významu patologie v předchozích řádcích zaznělo, je víc než patrné, že pitvy skutečně nejsou hlavní náplní práce zdejších lékařů.

„V loňském roce jsme v krajské nemocnici evidovali 926 zemřelých. Pitva se týkala 30 procent z nich,“ upřesňuje údaj lékařský ředitel krajské nemocnice Jan Mečl.

„Pitva je velmi drahá záležitost, ale hlavně, zatímco ještě před takovými padesáti lety v podstatě stanovila diagnózu, dnes díky vysoce kvalitním vyšetřovacím metodám v podstatě jen potvrdí lékařskou zprávu,“ dodává primář Blüml.

„Pitva se provádí na základě žádosti ošetřujícího lékaře a po mém úsudku. Pacienti jsou velmi pečlivě vybíráni. Většinou jde o neočekávaná úmrtí hospitalizovaných pacientů,“ doplňuje ředitel Mečl. Ze zákona se pitva provádí také u všech zemřelých dětí a mladistvých do 15 let.