Kromě jiného řeší i složitou situaci v ostravské osadě Bedřiška. Tu podle místních způsobila jeho předchůdkyně Janáčková tím, že sem stěhovala nepřizpůsobivé rodiny a místo oprav domů je chtěla zbourat. Jejich zbourání a výstavba nových by se zamlouvalo i Hujdusovi, nakonec se ale snaží s vůdčí postavou Bedřišky Evou Lehotskou najít nějaké schůdné řešení, na němž by se shodly vedení obvodu, města Ostrava i rodiny z osady.

Jak hodnotíte posun, který Bedřiška udělala od roku 2018, kdy se nejhlasitěji hovořilo o jejím zbourání?
Bedřiška žije vlastním životem už mnoho let. Díky tomu, že se v osadě vytvořila speciální komunita, dokázali její obyvatelé přesvědčit město, že by se domy neměly bourat a měly by být zachovány. Funguje zde komunitní centrum, které organizuje akce pro dospělé i děti, dochází zde k doučování a nabídce nejrůznějších volnočasových aktivit.

Ostravská osada Bedřiška
Zachraňuje ostravskou osadu Bedřiška. Jsem taková Matka Tereza, popisuje žena

Jaké problémy naopak přetrvávají?
Problémy jsou z mého pohledu s kvalitou domů, jejichž technický stav je na hrané udržitelnosti. Protože nás čeká rekonstrukce, dílčí opravy se příliš nevyplácí provádět. Budovy mají extrémně vysokou energetickou náročnost, což není úplně dobře, především v této době, kdy náklady na vytápění významné vzrostly.

Jak reálný a aktuální je projekt na revitalizaci území, jenž počítá s opravou stávajících domků a s doplněním lokality o novou výstavbu?
Když máte peníze, je reálné téměř všechno. Vedení města před lety jednoznačně řeklo, že do zachování současných domů a dalšího rozvoje území má zájem investovat, takže jsme se vydali na náročnou cestu. Na svém konci nabízí zregenerovanou lokalitu s novými domy pro nové obyvatele a s opravenými domy pro ty současné. Pokud tedy budou mít zájem v nich dále bydlet a budou si moci dovolit hradit zvýšené nájemné. 

Vy jste byl ale spíše zastáncem varianty bourání.
Osobně dlouhodobě říkám, že by bylo lepší a možná i levnější stávající domy zbourat a vystavět nové, ale protože jsme slíbili součinnost v rámci řešení, které vedení města preferuje, jdeme v současné době po stejně cestě. Z mého pohledu to trvá příliš dlouho, ovšem rekonstrukce stávajících domů je závislá na nové infrastruktuře, která se v lokalitě má budovat, a tak všichni tak trochu čekáme.

Obyvatelé Bedřišky v čele s Evou Lehotskou říkají, že se čeká moc dlouho a že se toho zatím moc neděje.
Naplánovat a naprojektovat kompletně nové sítě a infrastrukturu není otázka dvou měsíců, a tak se na první pohled může zdát, že se nic neděje, ačkoli projektanti pracují. Samozřejmě ale místní lidé většinou budoucí rozvoj neřeší. Chtějí především docílit toho, aby na Bedřišce mohli zůstat. Což se jim vlastně povedlo, jen ty domy pro ně v současném stavu přestávají být vyhovující.

Jak vidíte opravu prvních pěti domků? Podle místních byla provedena špatně a domky nedýchají, nemají zvládnutou izolaci ani vytápění.
Ona to vlastně nebyla oprava, ale spíše jen úklid, natření a vymalování. Těch pět domů na první pohled vypadá zvenku lépe, ale protože nedošlo k zásadním stavebně technickým změnám, nemůžeme mluvit o opravě. Nutno také podotknout, že opravu v tomto rozsahu a provedení neplánovalo naše vedení obvodu, ovšem to je s ohledem na situaci, ve které se nacházíme, vedlejší.

Nadace Via podporuje v osadě Bedřiška rozvoj zdejší komunity
Nadace Via: Život v obci může rozproudit třeba i koledy a svařák se sousedy

Jak hodnotíte snahu Evy Lehotské o pozvednutí lokality a o komunikaci s místními, s neziskovkami i s úřady?
Paní Lehotská je svou snahou o zachování osady Bedřiška známá po celé České republice a její schopnost dokázat přesvědčit úřady a zástupce samosprávy ke změně určitého postoje se podle mého názoru stala legendární. Dlouhou dobu jsme spolu vedli debaty o tom, zdali se mají domy zbourat, což byl můj názor na věc, nebo se mají zachovat, což prosazovala paní Lehotská. Nakonec musím říct, že ačkoli si vlastně myslím stále to stejné, co před lety, vzájemně jsme se více poznali a možná i lépe pochopili jeden druhého. Proto dnes dokážeme komunikovat a mnohé věci řešíme společně.

Paní Lehotská má v osadě i další aktivity. Pomáhá lidem řešit jejich finanční a sociální situaci, hledá nejrůznější dotační zdroje, aby veřejný prostor na Bedřišce byl hezčí, organizuje pro místní různé společenské a komunitní akce. Protože všechny tyto a další činnosti dělá nezištně v rámci svého volného času, velmi si ji jako člověka vážím. To mi ale nebrání ji připomenout, že jednodušší by bylo ty domy zbourat a vystavět nové.