Petice bude adresovaná ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi. Je postavená na důvodných obavách o udržitelný rozvoj obcí na území Krkonošského národního parku a v jeho ochranném pásmu. Na školních lavicích maršovské základky ji začali okamžitě podepisovat desítky lidí, představitelů krkonošských obcí, lyžařských areálů a obyvatel, kteří se zúčastnili čtvrtečního mítinku.

"Během měsíce chceme posbírat deset tisíc podpisů, aby se peticí případně mohl zabývat Senát," řekl Deníku Petr Martinov, který žije v Peci pod Sněžkou, třicet let podniká na horách, provozuje mamologické a onkologické centrum v Trutnově a je také jednatelem lyžařského areálu v Dolním Dvoře. Petiční výbor tvoří společně s Martinovem Marek Šustr, Roman Salaj a Petr Břicháček.

Ministra žádají, aby se zasadil všemi dostupnými prostředky o to, aby nově navrhovaná zonace umožnila a neomezovala podnikání v turistickém ruchu, modernizaci, rozvoj a stávající provoz lyžařských areálů a jejich propojování bez budování nových sjezdových tratí, provozování a budování infrastruktury pro zasněžování sjezdových tratí včetně systému pro zadržování vody v krajině a budování infrastruktury obcí.

"Petice je kolektivní dokument, vznikla spontánně z popudu místních obyvatel a podnikatelů z oblasti východních Krkonoš," uvedl Petr Martinov. Petici chtějí odeslat do 30 dnů, ještě před klíčovým zasedáním Rady Krkonošského národního parku 8. dubna, kdy bude zonace na stole. "Mnoho času nemáme. Oslovíme všechna ubytovací zařízení a místa, kde se shromažďují lidé," dodal.

"Dokument vůbec nevnímám jako petici proti nové zonaci," reagoval na čtvrteční představení petice ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. "Kdyby v ní nebylo uvedeno nesmyslné spojení retenčních nádrží se zadržováním vody v krajině, protože voda v nádržích je ve skutečnosti pro krajinu již ztracená, zbylý obsah bych podpisem klidně podpořil já i řada přítomných kolegů ze Správy KRNAP, včetně těch nejzelenějších," vyjádřil se Deníku.

Nové rozdělení Krkonošského národního parku na přírodní zónu, zónu přírodě blízkou, zónu soustředěné péče o přírodu a zónu kulturní krajiny a vymezení klidových území vyplývají z novely zákona o ochraně přírody a krajiny z června 2017. "Zákon počítá s tím, že návrh nové zonace a návrh klidových území by měl být začít projednáván na úrovni ministerstev v červnu letošního roku, tedy dva roky od účinnosti novely. Jak zonaci, tak klidová území totiž vyhlašuje ministerstvo životního prostředí, nikoliv Správa KRNAP," upozornil.

Ochránci přírody byli při čtvrtečním veřejném semináři, který organizovali, podrobeni tvrdé kritice. Nejvíce kvůli krátkému termínu, který stanovili pro zasílání připomínek k návrhu nové zonace (do 15. března), i tomu, že jdou proti cestovnímu ruchu v Krkonoších.

"I když byla debata v maršovské škole chvílemi určována především neznalostí či nepochopením problému a někdy šlo dokonce o vlamování se do otevřených dveří, nepovažuji ji ani trochu za zbytečnou. Takové debaty představují přesně ten veřejný prostor, který je právě ve východních Krkonoších velmi zapotřebí. Pro nás představuje tohle setkání důležitou zpětnou vazbu. Vnímáme, že celou problematiku jsme mohli komunikovat ještě intenzivněji, že odpovědi na některé otázky se ani přes naši dosavadní snahu nedostaly ke všem," řekl Robin Böhnisch.