„Každý den chci ujít asi tak třicet kilometrů - to je přepočteno na koruny 30 tisíc. Pokud se mi podaří za každý ušlý metr získat od dárců jednu korunu, tak si lidé z Domácího hospice Vysočina ještě letos pořídí nové auto, které nutně potřebují k tomu, aby mohli navštěvovat své klienty v okolí Nového Města na Moravě, Velkého Meziříčí a Jihlavy. Ta původní už neslouží tak, jak by měla,“ vysvětlil Petr Hladík, který se zaregistroval na webové aplikaci www.darujme.cz, jejímž prostřednictvím mu mohou dárci přispět na nový vůz pro hospic.

„V hospici pracuji od 1. dubna a velmi vnímám potřebu začít odtabuizovávat téma smrti. Mělo by se o ní mluvit. Moje cesta na Říp je jednou z věcí, která by lidem mohla práci hospice více přiblížit. Lidé to většinou odkládají, o smrti se nemluví, ale smrt se dotýká každého z nás. Nejen starých lidí, ale i těch mladších. A také dětí. V Jihlavě se nyní chceme zaměřit na dětskou paliativu,“ přiblížil práci hospicu Petr Hladík.

Svou poutí chce upozornit nejen na to, že zařízení tohoto typu na Vysočině existuje a funguje už několik let. „Téma umírání doma jsme v posledních letech jaksi vytěsnili. Já bych ho ale rád vrátil zpět. Podle průzkumu by si 67 procent lidí přálo zemřít doma. Dnes je celkem běžné, že otcové chodí k porodu. Když si vzpomenu na narození svého posledního syna, tak jsem tam prakticky nic nedělal, jen držel manželku za ruku a byl jsem tam s ní. Ona se držela mě a měla pocit jistoty a bezpečí, byl tam s ní někdo blízký. A stejné to je, když člověk umírá. V nemocnici je sám, doma je obklopen svými bližními,“ řekl Petr Hladík.

Cesta ze Studnic, nejvýše položené obce na Vysočině, na horu Říp začala v sobotu 21. dubna. Poutník už má za sebou Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Ledeč nad Sázavou i most přes vodní nádrž Švihov. „Dopředu jsem moc netrénoval, i když jsem se denně snažil trochu proběhnout a být stále v pohybu. A když jsem měl volno, chodil jsem tak patnáct dvacet kilometrů, abych to takříkajíc „dostal do noh“. Ale přestože jsem měl rozšlápnuté boty a nešel jsem delší trasu poprvé, udělaly se mi puchýře,“ posteskl si Petr Hladík.

Ne každý den je ředitel hospicu na své pouti osamocený. „V neděli se ke mně připojil kamarád, ale pak měl nějaké zažívací potíže a musel si odpočinout. Přijede za mnou pak autobusem a uvidíme, jestli bude pokračovat,“ podotkl Petr Hladík.

Cíle by měl cestovatel, ať už sám či ve společnosti dalšího poutníka, dosáhnout už tuto neděli. „Ale dávám si rezervu, nejzazší limit je 1. května,“ usmál se Petr Hladík.

V dárcovské výzvě pro projekt Auto pro hospic se zatím podařilo vybrat téměř dvaatřicet tisíc korun, což je 11 procent z cílové částky. Přispěly více než tři desítky lidí. Do konce výzvy zbývá ještě šestadvacet dní, během nichž mohou lidé darovat jakoukoliv částku.