Nevzdala se a výsledkem je firma s padesáti zaměstnanci, jež před dvěma lety zvítězila v soutěži Jihočeská firma roku. „Byly to krušné začátky. Uspávala jsem děti a na klíně mi přitom ležel notebook. Pracovala jsem, a vlastně stále pracuji, v průměru třináct až patnáct hodin denně. Jasně, že jsou chvíle, kdy si člověk říká, jestli se na to nevykašle. Ale stejně bych neměnila,“ říká Petra Plemlová, která se zabývá výrobou i prodejem látek a dětského oblečení.

Původně pochází z Krnova, do Tábora se přistěhovala před čtyřmi lety. Tehdy také spustila svůj první e-shop, jenž jí s rozjezdem velmi pomohl. „Zpočátku jsem začínala doslova z obýváku. První výrobky se mi podařilo prodat díky portálu Fler,“ říká podnikatelka, jež má dnes měsíční obrat v řádu milionů korun. Jako výrobce dětského oblečení a látkových plen získala svou věrnou klientelu. „Až sedmdesát procent zákaznic se vrací pravidelně,“ dodala Petra Plemlová.

Pocit rychlého uspokojení

Šití dětského oblečení si podle svých slov zvolila proto, že jsou u něho brzo vidět výsledky. „Šít pro děti mi přinášelo skvělý pocit rychlého uspokojení z vlastní tvořivosti, vidíte za sebou brzy výsledek. Když ušijete za večer čtyři tepláky, je to zkrátka rozdíl, než když šijete jedny dámské šaty celý měsíc,“ vysvětluje. Původně přitom neměla s šitím mnoho zkušeností.

„Vystudovala jsem střední pedagogickou školu v Krnově. Učila jsem ale jen chvíli, pak jsem se vdala a odstěhovala do Prahy.“ Postupně se jí narodily čtyři děti. „Když máte první dítě, tak vás to naplní na celý den. S tím druhým už máte třeba nějakou hodinu času. A s tím třetím a čtvrtým si říkáte – safra, co já budu dělat? Už přebalujete levým malíčkem a přemýšlíte, co bych tak ještě mohla zkusit?“ poznamenává se smíchem. Lékaři jí tehdy kvůli zdravotním problémům zakázali chodit, tak se pustila do šití, nejprve pro své děti. Kromě toho začala také studovat vysokou školu, tu však už nedokončila.

„Mařenka se narodila o něco dřív, téměř v den plánovaných státnic. A pak už jsem se rozhodla, že si nebudu život a podnikání komplikovat ještě doděláváním vysoké školy.“ Když zůstala po krachu manželství s dětmi doma sama, uvědomila si, že je jako matka čtyř dětí v podstatě nezaměstnatelná. „Můžete je zapírat, u pohovorů se na to správně nikdo ani ptát nemá, ale všichni víme, jak funguje praxe. To jsem jen slyšela: „Jé, čtyři děti, no to jste úžasná! A kolik je nejmladšímu? Tři měsíce? Tak to děkujeme, přejeme hodně štěstí, na shledanou…“

Tehdy jí došlo, že nezbývá nic jiného, než začít podnikat. A nejjednodušší se jevilo právě šití. „Má nejmenší vstupní bariéru. V podstatě vám stačí šicí stroj, stůl a nůžky.“ Nejprve šila pro svoje děti a přebytky látek prodávala. K tomu začala přidávat i oblečení pro děti. „Co se mi osvědčilo na vlastních dětech, to jsem nabídla k prodeji.“

Nepraktičnost dětského oblečení

Vždycky ji totiž rozčilovalo, jak nepraktické může dětské oblečení být. Jako bývalá učitelka v mateřské školce také dobře věděla, jak obtížné může být obléct třicet dětí. Tehdy se také zrodil nápad šít věci tak jednoduché, že si je zvládne obléct i tříleté dítě samotné. „Zkrátka bez zipů nebo knoflíků, třeba i takové, že má stejný přední i zadní díl. Dítě si je tak může obléct i obráceně a ničemu to nevadí.“ Její nápady měly úspěch, zájemců o nákup oblečení začalo přibývat. Přestože to původně neplánovala, nakonec si založila i vlastní e-shop.

Pak do jejího života zasáhla nečekaná událost. Bývalý manžel jí zdemoloval byt, včetně zásob látek, které polil olejem a savem. Situace vyvrcholila tím, že se pokusil o sebevraždu. V té době byla naštěstí i s dětmi u rodičů. Dnes už se k tomu nerada vrací.

„Stalo se to před pěti lety, je to za mnou. Vlastně jsem svým způsobem ráda, že můj příběh dokáže motivovat i jiné ženy. Kdyby jen jedné jediné ženě dokázal dát sílu k tomu, aby dokázala svůj život změnit, tak mělo smysl o tom mluvit, přestože to není příjemné. Už se k tomu ale nechci vracet. Nemá cenu se ohlížet do minulosti a plakat, ale dívat se dopředu.“

Práce pro padesát lidí

Petra Plemlová se ale má za čím ohlížet. Vybudovala úspěšnou firmu, která dává práci padesátce lidí, především švadlen. „Těch ostatně není nikdy dost, stále sháníme další,“ dodává. Získala si také věrnou klientelu, která se k nákupům často vrací. Kromě řady ocenění, jež jako podnikatelka získala, založila také nadační fond, který pomáhá matkám v nelehkých životních situacích.

Do budoucna se chystá značky Unuo a Unuodesign rozšířit o novou, tentokrát zaměřenou na módu pro ženy. Název zatím ještě nemá. „Určitě to ale bude zase něco s Unuo,“ říká se smíchem. A co to slovo vlastně znamená? „Pochází z esperanta: jedinečný, výjimečný, nebo také první. Maminkám jsem ale vždy říkala mnemotechnickou pomůcku – Už Nikdy Úmorné Opruzeniny.“