Matouš Škraban a Jan Růt z pionýrské skupiny Jitřenka Kdyně se na cestu na Sněžku vydali 18. července. Předcházela tomu velká příprava.
„Dostal jsem nápad, že bychom o prázdninách nemuseli dělat to samé, co přes rok - chodit kolem Kdyně. A že bychom mohli někam vyrazit a udělat si to zajímavější. Máme rádi vandry, chodíme na ně často, i když ne na tak dlouhé. Rozhodli jsme se, že Sněžka je fajn místo, kam bychom mohli dojít. Je to daleko a bude to pro nás odměna, až na ni vylezeme. Zeptal jsem se tak Matouše, on se toho hned chytil a začali jsme plánovat,“ popsal Jan Růt.
Cesta dlouhá přibližně 400 kilometrů jim trvala 14 dní. Během ní se potýkali s různými výkyvy počasí, někdy byla úmorná horka, jindy pršelo. To vše mělo vliv na to, kolik kilometrů denně ušli. Ale cestu zvládli podle svého plánu.
„Pocity máme smíšené. Ale bylo to skvělé, jsme pyšní sami na sebe. Vzpomínky budeme mít do konce života,“ neskrýval nadšení Matouš Škraban.
Náročný výstup na Sněžku
Oba pionýři přiznali, že poslední dny se na nich již podepisovala únava a samotný výstup na Sněžku byl hodně náročný. „Šli jsme tou nejtěžší trasou asi 18 kilometrů stále do kopce. To bylo vážně hrozné, ale výhled byl obrovskou odměnou,“ konstatoval Jan.
Náročnější byl výstup pro Matouše, kterému se během cesty dělaly na nohách puchýře. „Nejvíce se ozývaly poslední den, takže se dá říci, že jsem na Sněžku spíše pajdal, ale musel jsem se překonat,“ svěřil se.
Doma se dočkali ovací. „Všichni na nás byli hrdí, pyšní, vychvalovali nás. Hlavně naše maminky. Takže jsme cestu hned oslavili,“ uvedl Matouš.
Již během cesty spřádali další plány. „Celou cestu jsme přemýšleli a chceme dojít z Chorvatska do Kdyně. To by samozřejmě trvalo mnohem déle, takže zatím to jsou jen plány do budoucna. Teď budeme odpočívat a užívat si prázdniny, budeme mít určitě delší pauzu,“ uzavřel Jan.
