Na jedné misce vah je cenné území kolem jezera Most a na druhé průmysl budoucnosti. V brzké době se rozhodne, co vyhraje. Manažer Michal Diviš je přesvědčen, že podnikání a příroda si nepřekážejí a mohou žít vedle sebe. Ještě doufá v zázrak a nechce se smířit s tím, že prohra je nablízku.

„Z mého pohledu by to byla obrovská škoda. Tomu projektu jsem věřil, protože se dívá dopředu a zohledňuje i zájmy města,“ povzdechne si na opuštěné louce Střimické výsypky. Mezi šípkovými keři a černými skládkami, které tu zakládají vandalové, vidí stovky pracovních míst v inovativním průmyslu.

Diviš pracuje pro společnost 108 Agency, která se specializuje na rozvoj industriálních nemovitostí a spojuje investory s vlastníky zajímavých lokalit. A právě taková je podle Diviše Střimická výsypka, liduprázdný prostor mezi vrchem Špičák a jezerem Most, odkud je vidět na chemičku i hrad Hněvín.

Kdysi se tu měly se souhlasem úřadů stavět rodinné domy. Z toho ale sešlo a soukromí vlastníci parcel začali po jednání s městem prosazovat využití volných ploch pro lehký průmysl. Záměr se jim podařilo dostat do návrhu nového územního plánu Mostu, ale po nedávném úředním přezkumu záměr neprošel do dalšího řízení. Instituce mají obavy, že průmyslová zóna o rozloze 37 hektarů naruší ráz nové jezerní krajiny a dopravně zatíží okolí děkanského kostela s řekou Bílina. Diviš s tím nesouhlasí.

Promarněná šance

„Odmítání záměru považuji za promarněnou šanci. Proti upravenému návrhu územního plánu jsme podali námitku a čekáme, jak město zareaguje,“ říká Diviš. Ve hře je podle něj až 300 pracovních míst a investice za stovky milionů korun. Tolik měla stát výstavba areálu pro inovativní výrobní technologie, robotické linky, startupové firmy, služby a skladování. První domluvený investor na Střimickou výsypku se chtěl podle Diviše zaměřit na elektromobilitu a zaměstnat zhruba 150 lidí.

„Určitě se nemělo jednat o velkou průmyslovou zónu, co se dělají u dálnic. Toto území už svým charakterem a umístěním vyžaduje úplně jiný přístup. Chtěli jsme tu vytvořit příměstský technologický park, který je navázaný na město. Jeho prestiž by vzrostla,“ tvrdí Diviš. „Naším cílem bylo dostat sem život a rozsáhlým pásmem zeleně tuto zónu odclonit od jezera, které je pro město pochopitelně důležité. Naše řešení bylo takové, že dvě lokality by žily v souladu a vzájemně se nenarušovaly.“

Zeleň měla tvořit až 60 procent podnikatelské plochy a měla růst i na střechách jednopodlažních hal, které by využívaly také sluneční energii. „Je tu terénní zlom a široký pás lesa. Od jezera bychom vůbec nebyli vidět,“ dodává manažer. Přísné podmínky pro výstavbu by podle něj stanovila územní studie.

Všechny podněty k návrhu nového územního plánu radnice vypořádala. Další veřejné projednávání už zřejmě nebude a dokumentace zamíří do zastupitelstva, které by mohlo rozhodnout 15. prosince. Po schválení by nový územní plán platil od ledna 2021 a bude pro všechny závazný.

Na zářijovém veřejném jednání zástupci města oznámili, že návrh vyčlenit část Střimické výsypky pro lehký průmysl z plánu vyřadili. Privátní plocha má být nově nezastavitelná a zůstat zelení. „Tato záležitost byla předmětem mnoha připomínek, námitek i stanovisek dotčených orgánů, které s plochami pro výrobu a skladování vyjádřily nesouhlas,“ vysvětlil architekt a zpracovatel územního plánu Karel Beránek.

Příliš velké plochy 

Z jednání vyplynulo, že plochy pro výrobu jsou příliš velké, zasáhly by do okolí jezera Most a dopravním napojením i do klidové oblasti kostela. „Celé to území má pro Most mimořádný význam. Krajina postižená těžbou se vrací zpátky k využívání občany. Jezero Most je zkrátka unikátní věc s velkým potenciálem pro rozvoj rekreace a přírody. Navržená průmyslová plocha by se ho dotkla,“ sdělil architekt. Podle něj bude krajina u jezera delší dobu nedotknutelná, protože je cenná. Průmysl se má soustředit jinde, třeba v zónách Velebudice, Komořany a Pod Lajsníkem.

„Pro mě jako vlastníka je to novodobé znárodnění,“ sdělil na posledním veřejném zasedání jeden z majitelů pozemků na Střimické výsypce, který nevyloučil žalobu kvůli ochraně své investice. Sdělil, že pozemek koupil v roce 2008, kdy byla oblast určena pro budoucí výstavbu domků. „Tehdy nic nenasvědčovalo tomu, že by to něco mohlo zhatit,“ uvedl s tím, že bydlení podpořily úřední souhlasy i studie. Jenže dosud se do země nekoplo.

Doba se mezitím změnila. Radnice v roce 2013 začala v územním plánu revidovat plochy pro bydlení, protože zamýšlený zábor dalších území neodpovídal klesajícímu počtu obyvatel, což blokovalo rozvoj jiných odvětví. Proto ze zadání územního plánu zmizela i dříve uvažovaná plocha pro bydlení u Rudolic. Město také vychází z toho, že když vlastník pozemku do pěti let nekoná, má město právo funkční využití lokality v rámci územního plánování přehodnotit.

Složitý proces 

Vedoucí radničního odboru rozvoje a dotací Iva Mazurová celý složitý proces nedávno vystihla jednoduše a s nadsázkou: „Nelze kupovat pozemky pro vnoučata podle územního plánu a doufat, že tam zůstanou beze změny dvacet let.“ To se dá podle ní vztáhnout i na Střimickou výsypku, kde město nakonec odmítá i výrobu. „Průmyslovou výstavbou by došlo ke znehodnocení lokality jezera Most,“ uvedl zastupitel Petr Formánek, který na přípravu nového územního plánu dohlíží. Domky by se mu nad jezerem líbili víc, ale podle něj to nebyla chyba současného vedení města, že nevznikly.

Diviš upozorňuje, že vlastníci domky stavět chtěli, ale čekali na rozvoj infrastruktury, který město kdysi slibovalo. Pokud zastupitelstvo nový územní plán schválí a vlastníci by chtěli město žalovat, dalo by se soudní při vyhnout například jednáním o směně pozemků. Město by pak mohlo dostat pod kontrolu cenné území u jezera Most, které chce v budoucnu rozvíjet.