Jezerní důl, kterému fanoušci trempinku a Foglara přezdívají Rodrigezův hrob, dnes navštěvují jen potápěči. Občas se k nim přidá nějaký báňský historik, otužilec, speleolog, přírodovědec nebo starosta.

Starosta Budišova Patrik Schramm si navždy zapamatoval první lockdownovou sobotu 14. března 2020. Ten den poprvé přijal výzvu, aby si vyzkoušel šnorchlování v zaplaveném dole. Dnes už je starosta v Rodrigezově hrobu a v potápěčské partě jako doma. Společně se spolkem Jezerní důl plánují jak zpřístupnit podzemní jezero veřejnosti jako turistickou atrakci. Projekt už je téměř hotový. Chybí maličkost. Odhadované náklady přesahují dvacet milionů.

Prohlídka zrekonstruovaných prostor bývalých městských jatek, 16. května 2022 v Ostravě.
OBRAZEM: Jatka září novotou. Rekonstrukce historického klenotu Ostravy skončila

Potápěči a speleologové odvedli v Rodrigezově hrobě obrovský kus práce. Prozkoumali a detailně zmapovali celé důlní dílo. Občas se dostali až do sedmimetrové hloubky. Museli odborně posoudit všechna potenciální rizika, než oficiálně předají důlní dílo městu Budišov nad Budišivkou. To bude pokračovat v naplnění společné vize zpřístupnění dolu veřejnosti.

Voda v Rodrigezově hrobě má čtyři stupně. „Právě jsem vylezl z jezerního dolu s novým poznatkem. Mrňavá dírka v potápěčském suchém obleku a voda zateklá do jedné boty zapříčiní, že promrzne úplně celý člověk. Určitě je to nějaký fyzikální zákon, ale jsem přemrzlý tak, že jsem zapomněl který,“ představil se starosta Patrik Schramm sotva se z potápěčského obleku převlékl do civilu.

Karikatury Ivana Křemečka

Otevření naučné stezky k Jezernímu dolu provázela propagační akce Fajné léto. Vyhrávala bluegrassová kapela Good Will, a zájemce portrétoval kreslíř Ivan Křemeček. Právě on svými karikaturami dal dobrodružné a poučné terénní hře „Rodriguesův hrob“ komiksovou podobu. Autor naučné stezky Lumír Moučka vymyslel, jak formou hry předat veřejnosti informace o dobách, kdy se zde těžila břidlice nebo když se kolem starých důlních děl rozbujel tramping a potápěčská speleologie.

Spolek předal důl městu

Mikrofonu se ujal potápěč Roman Kudela, místopředseda spolku Jezerní důl. Před osmi lety založili spolek společně se speleopotápěčským parťákem Martinem Kučerou a Lumírem Moučkou.

„Dnešní den je zlomový. Náš důlní závodčí Karel Skopal oficiálně předal svou funkci městu Budišov nad Budišovkou. My jako spolek jsme vytyčený cíl splnili. Teď bychom chtěli důlní dílo, což je támhleta oplocená díra, slavnostně předat do vlastnictví a výhradní správy města Budišov nad Budišovkou. Symbolicky předáváme městu také sochu svaté Barborky, aby nad dolem dál držela ochrannou ruku. Možná si pan starosta Patrik Schramm představoval něco staršího, nejlépe dřevořezbu z 18. století, co by se hodila do Muzea břidlice, které hojně zásobujeme historickými exponáty,“ uvedl Roman Kudela a společně se svatou Barborkou předal městu autentické artefakty vylovené z důlní vody.

Likvidace ropné havárie v Moravském Krumlově.
Ekologická katastrofa v Moravském Krumlově: Říčku Rokytnou otrávila ropa

Ručně vyřezávané pádlo pochází přímo z Rodrigezova hrobu a přes sto let starý mlátek vylovili potápěči ze sousedního Potlachového dolu. Řeka Budišovka zde tvoří hranici mezi Slezskem a Moravou. Tak se stalo, že zatímco Rodrigezův hrob je na Moravě, legendární Potlachový důl, který fascinuje potápěče i trempy, je ve Slezsku.„Je to všechno pro muzeum břidlice odborně zakonzervováno a podle toho to taky smrdí, takže se toho rád zbavím,“ žertoval Roman Kudela při předávání vylovených pokladů.

Vize, jak to bude fungovat

Starosta Patrik Schramm představil téměř dokončený projekt zpřístupnění Rodrigezova hrobu. „U Jámy 1 bude sklad lodí s tunovým jeřábem, který lodičky spouští do podzemí. Pohodlné schodiště návštěvníky, kteří se chtějí projet na lodičkách, zavede do podzemí. Projedou se slednou štolou k místu, kde je konec dobývací komory zatopený. Odtud bude možné se novým překopem dostat do další komory. V ní uvidí ty nejzajímavější artefakty, které se nám tu dochovaly: dřevěná odvodňovací korýtka, úžasný škrabák, zakládky a mnoho dalších věcí budou nasvětlené pod vodou,“ popsal starosta, jak atrakce má fungovat po  svém dokončení.

Horská služba
Beskydští záchranáři zavedli stálou službu na Kohútce, sloužit budou denně

Návštěvník si v podzemí na udělá okruh. Prohlédne si všechna zákoutí dolu a asi po 40 minutách vystoupá nahoru Jámou číslo 2. Tam bude stát budova jak ze skanzenu s fasádou i střechou z břidlice.

Místo pásky přestřihli břidlici

„Pak tu ještě je navržena správní budova s relaxačním centrem. Věřím, že se peníze najdou a podaří tu tuto připomínku dobývání břidlice dotáhnout do konce. Celý ten areál bude především jedno velké relaxační centrum,“ uzavřel starosta Patrik Schramm a požádal štípače břidlice Miloše Pirka a Toníka Nováka, aby místo stříhání pásky raději stylově přestřihli kus břidlice. Pánové, kteří převzali zkušenosti starých šifráků, umí z kusu břidlice udělat tašku na střechu nebo třeba vyštípat srdíčko turistům na památku.