Podle hejtmana Martina Netolického se jedná o důležitý moment pro obce, kterým územní rezerva roky blokovala další výstavbu a rozvojové plány. Zrušení územní rezervy pro kanál Dunaj-Odra-Labe, který byl známý DOL a jehož největším propagátorem byl končící prezident Miloš Zeman, je podle něj pro města a obce na trase klíčovým okamžikem.
„Jedná se například o Českou Třebovou, Třebovice nebo Rybník. Obcí, kterým však územní rezerva, která byla stanovena i v několika variantách, velmi znesnadňovala například budování infrastruktury a bytovou výstavbu,“ sdělil hejtman Martin Netolický.

Zhruba takto by plavební kanál mohl vypadat. Na snímku Manchester Ship Canal ve Velké Británii
Například v České Třebové se v ochranném pásmu kanálu nacházelo 43 hektarů území. Územní rezerva výrazně omezila ve městě i výstavbu rodinných domů, stejně jako v příměstské části Rybník. Tady v současnosti kolem 30 hektarů ploch využívají zemědělci. V budoucnu by pozemky mohla obec v územním plánu vyhradit pro bytovou výstavbu.
Krátké video o kanálu DOL:
U Vysokého Mýta „zabrané“ pozemky komplikovaly vyjednávání o trase dálnice D35. „Rozhodnutí vlády může přinést rozvoj mnoha oblastem, které na něj zoufale čekají. Odblokování části jejich katastrů může být cesta. V Pardubickém kraji se jedná o Choceňsko, Českotřebovsko a Moravskotřebovsko,“ dodal Netolický.
Projekt DOL - etapa 4 (odbočka Pardubice - Olomouc)
Trasa labské větve kanálu Dunaj – Odra – Labe měla vést pěti průplavními tunely. Ten nejdelší, který měl mít asi 12 kilometrů, měl vzniknout u České Třebové. Mezi Třebovou a Semanínem se počítalo s novým přístavem, který by pokračoval do šest kilometrů dlouhého průplavního tunelu. Další dlouhý tunel byl zakreslen u Starého Města u Moravské Třebové, ten měl mít 11 kilometrů a kanál by jím překročil hranici Pardubického a Olomouckého kraje.
Megalomanská stavba v roce 2020 vycházela na 585 miliard korun, v současné době by realizace kanálu Dunaj – Odra – Labe vyšla mnohem dráž.
Vše o projektu DOL včetně plánů, studií a analýz najdete ZDE