Podle Ladislavy Ondráčkové tento krok přinesl především plné popelnice a hromady plastových pytlů. „Stačí procházka po městě a nebudete se stačit divit, jaká zátiší vytvoří kontejnery obložené plastovými pytli,“ zdůraznila. Podobný názor má i Veronika Sedláková. „Například u nádraží jsou hromady pytlů. A když je teplo, začínají zavánět,“ poznamenala. Na čtrnáctidenní svozy si stěžovala v Brodě i Lenka Rosičková. „Hromadí se nám tady odpad. Mezi pytli běhají krysy,“ konstatovala.

Co stojí odpady v Brodě

Cena 720 korun za osobu a rok

Za rok 2020 vybralo město od lidí 14,6 milionů korun

Výdaje města na odpady jsou loni 37,3 miliony korun

Jen uložení na skládku stálo loni město přes 9 milionů korun

V roce 2020 každý obyvatel města poslal na skládku 324 tun odpadů

Uložení odpadu na skládku průměrně 850 korun za tunu

Zdroj: město Havlíčkův Brod

Tato „kouzelná zátiší“ zná i místostarosta Zbyněk Stejskal, který se změnou systému odpadového hospodaření v Brodě přišel. „Ovšem kdo ty pytle ke kontejnerům ukládá? Ví, že je to přestupek? Je zajímavé, že se s takovým úkazem setkám hlavně před bytovými domy, kde vládne anonymita. Odpad musí být uložený v popelnici aby ji bylo možné zavřít a odpad z ní nepadal. To pak snižuje zápach, výskyt hmyzu i hlodavců,“ reagoval místostarosta.

Ladislava Ondráčková si šla stěžovat na městský úřad. „Úřednice mi poradila, ať si koupím ještě jednu popelnici a třídím. Protože to je ten důvod ,proč se odpad sváží jednou za čtrnáct dní. Aby se to lidé naučili. Ale já odpad třídím,“ prohlásila.

Místostarosta Stejskal na argumentu, když nestačí jedna popelnice, kupte druhou, nic špatného nevidí. „Myslím, že je to v pořádku. Když jedna nádoba na odpad je pro domácnost málo, je logické mít dvě,“ poznamenal.

Podle Ondráčkové svozy jednou za čtrnáct dní přidělávají práci i popelářům. Například zaměstnanec technických služeb města Oldřich Giňa nepořádek v ulicích uklízí každý den. „Odpadků je pořád víc, protože se lidé neumějí chovat a pohazují je, kde je to napadne,“ poznamenal.

Podle místostarosty Stejskala je čtrnáctidenní svoz odpadů trend, ve kterém chce město pokračovat. „Platíme méně za odpad uložený na skládce a zvyšujeme množství tříděného odpadu. V roce 2025 musí město recyklovat 60 procent komunálních odpadů. Jestli se někomu nelíbí svozy jednou za čtrnáct dní, tak jen upřesním, že ceny za skládkování rostou. Když odvoz na skládky nesnížíme, budou možná domácnosti platit za odpad i dva tisíce ročně,“ zdůraznil.

Pilotní projekt 

Jak dodal, chce město třídění odpadu lidem do budoucna ulehčit. Častěji se vyváží barevné kontejenry. Od podzimu vyzkouší radní v Perknově pilotní projekt svozu odpadů z domácností. „Lidé dostanou odpadní nádoby domů. Budou tam moci třídit i papír a plast,“ vysvětlil.

Výjimkou ze čtrnáctidenního svozu odpadu jsou velká sídliště jako je Výšina. „Není tam místo pro víc kontejnerů na tříděný odpad, tak tam musíme jezdit častěji,“ poznamenal Stejskal, který doufá, že si obyvatelé města na změnu svozů zvyknou. Tak jako jinde. Jednou za čtrnáct dní se odpady vyvážejí v Jihlavě už pět let, na nový systém přešli letos i ve Ždírci nad Doubravou