„Jde o pražské groše Václava IV. a jeden starší groš je z doby Karla IV. A také dva drobné feniky, moravský a bavorský,“ upřesňuje numismatik Jiří Hána.

Nález takových mincí je podle odborníků typický pro období husitských válek, kdy se tyto groše ve velkém ukládaly do země v dobách nepokojů a jejich uschovatelé si je už nestačili vyzvednout. Díky tomu se pak může lépe datovat doba, kdy byly uschovány.

„Nejmladší jsou ty drobné fenikové mince. Například moravský fenik byl ražen nejdříve po roce 1423, což je tedy datum, po kterém se nejdříve mohly dostat mince do země,“ vysvětluje jeden z nálezců pokladu Filip Kasl.

Mumie z půdy domu v Opavici na Krnovsku dostala jméno Čupakabra
Poklad z půdy. Zvířecí mumie dostala jméno Čupakabra, v obci se stala atrakcí

Nalezení mincí však nebylo původním cílem plzeňských archeologů. Lokalita Zábělá je známá svými mohylami z doby bronzové i halštatské, ranně středověkým hradištěm a pozůstatky po vrcholně středověkém osídlení. Když místo zasáhla před časem velká vichřice, která vyvrátila stromy na domnělých mohylách, vydali se je tehdy podrobně prozkoumat odborníci ze Západočeského muzea v Plzni. Objevili však další záhadu.

Když Zábělou zasáhla před časem velká vichřice, vydali se lokalitu podrobně prozkoumat odborníciKdyž Zábělou zasáhla před časem velká vichřice, vydali se lokalitu podrobně prozkoumat odborníciZdroj: Deník/Pavel Bouda

„Zjistilo se, že to nejsou mohyly, ale pozůstatky jakýchsi pecí a obytných objektů z období středověku. Pravděpodobně jde o zaniklou středověkou vesnici. Tato skutečnost ale není zaznamenána v žádných písemných pramenech,“ vysvětluje Filip Kasl.

Archeologové položili v úseku vytipovaným geofyzikálního přístrojem sondy a prostor zaniklé vesnice i za pomoci GPS a detektoru kovu vícenásobně prozkoumali.

Středověká garáž i pozůstatky kování

Objevili velké množství různých dlátek a sekáčů, tedy pomůcek pro horníky a lamače kamene. A jen minimálně různé zemědělské náčiní. Zajímavým nálezem byly pro ně i různé kovářské polotovary a hromádky poškozených železných předmětů, jako jsou hřeby a části podkov. Nalezli mimo jiné i pozůstatky obytného objektu, který zničil požár.

Opona v Machovské Lhotě na Náchodsku čakela na svoji obnovu takřka sedmdesát let.
Léta chátrala na půdě. Vzácnou oponu s Komenským nadšenec vyčistil chlebem

„Jde o jakousi středověkou garáž, ve které byl umístěn vůz. A tam jsme objevili různé pozůstatky kování a součásti vozu, které byly pro tehdejší obyvatele vzácné. Což je další indicie toho, že ti lidé vesnici opustili narychlo a už se do ní nevrátili. Pokud to vůbec přežili. Domníváme se, že ves byla vypálena nepřátelským vojskem,“ dodává Kasl.

Tím pravým pokladem ale nejsou pro plzeňské archeology samotné stříbrné mince nebo jednotlivé železné předměty.

Mezi nalezenými mincemi převažovaly pražské groše Václava IV.Mezi nalezenými mincemi převažovaly pražské groše Václava IV.Zdroj: Deník/Pavel Bouda

„Pro nás je nejdůležitější, že všechny objevené informace můžeme spojit dohromady a zjistit, jak to tenkrát bylo. A díky tomuto průzkumu jsme na to přišli. Našli jsme středověké doklady o získávání železné rudy a usuzujeme tedy, že obyvatelé osady se zabývali především jejím dobýváním a shromažďováním poškozených železných předmětů, které následně prodávali do tehdejších hutí. Poté co osadu vypálili nepřátelé, obyvatelé odešli a na stejné místo se již nevrátili,“ uzavírá archeolog Filip Kasl.

Nalezené stříbrné mince byly předány do odborné péče numismatikovi, který je vyčistil a zakonzervoval. Nyní jsou uloženy v depozitáři Národního památkového ústavu v Plzni a zatím nebylo rozhodnuto o tom, kdy a kde je bude moci vidět i veřejnost.