Zastupitelé Plzeňského kraje schválili zpracování aktualizace Zásad územního rozvoje. Umožní vznik strategického průmyslového parku na záložním armádním letišti Líně u Plzně, kde koncern Volkswagen (VW) zvažuje stavbu továrny na výrobu baterií do elektromobilů, kterou vláda podporuje. Maximální plocha zóny pro průmysl bude 280 hektarů, ne 700 hektarů, jak je v dosud platných zásadách, které jsou územním plánem kraje. Zmenšení požadovaly také okolní obce, jejich požadavky nebude možné v budoucnu obejít, řekl ČTK náměstek hejtmana Petr Vanka (ANO a nezávislí). Obce úpravu zásad vítají.

„Aktualizaci zahajujeme na požadavek vlády prostřednictvím MPO (ministerstva průmyslu a obchodu). A reagujeme také na požadavek obcí, aby se zóna zmenšila,“ řekl hejtman Rudolf Špoták (Piráti). Fakt, že se objevil možný strategický investor VW, přimělo podle něj kraj i obce diskutovat o změnách zásad, které definují, co by mělo na letišti být.

Podle Vanky je šance vybudovat v Líních něco hodnotného a zároveň výrazně zlepšit za státní peníze silniční i železniční infrastrukturu oblasti. Nechceme tam něco ničit nebo vytvářet nějakou chemičku, uvedl.

Aktualizaci bude financovat MPO. Šéf odboru regionálního rozvoje Miroslav Michalec ČTK řekl, že aktualizace zásad trvá běžně jeden a čtvrt roku a v ČR je umí zpracovat asi pět firem. Náklady odhadl na 1,5 milionu Kč.

Pokud letiště padne, chtějí piloti náhradu

„K projednávání zásad nemáme zatím jako piloti připomínky, zmenšení zóny podporujeme. Chceme získat ujištění, že pokud VW nebude mít zájem o toto území, tak letiště zůstane, jako je v současnosti,“ řekl Štefan Koprda, šéf spolku EAGA, Evropské asociace pro rozvoj všeobecného letectví z Líní. V případě, že VW řekne 'ano', tak musí být podle něj v zásadách jasné umístění nového letiště. Kraj podle Vanky bojuje za to, aby se aeroklubům z Líní postavila moderní plocha jako odpovídající náhrada za Líně. "Jednáme o tom s MPO. Bude to v zásadách rozvoje i v memorandu o porozumění," řekl. Návrh memoranda od MPO zastupitelé také schválili.

O továrnu VW za 120 miliard Kč vláda velmi stojí. Možnou investici považuje za klíčovou pro transformaci autoprůmyslu ČR. VW se má do konce března vyjádřit, zda zvolí Líně, Polsko, Slovensko, či Maďarsko. Stavět by chtěl začít koncem roku 2024 a vyrábět články do baterií od roku 2027.

Pro obce je zásadní, že panuje shoda, že zelené plochy na letišti zůstanou zachovány. „Pro nás je důležité, že je teď politická vůle pro to, že se zóna zmenší. Od roku 2009 obce odmítají zastavět zemědělskou půdu v jejich blízkosti,“ řekl ČTK starosta Dobřan Martin Sobotka (Aktivní Dobřany).

Podle něj se také vrátila do zásad idea vybudovat kvalitní komunikace kolem letiště. „Při 200 hektarech maximálně pro průmysl tam nemůže přijít ledasjaký investor, protože náklady na vybudování infrastruktury by byly vysoké,“ řekl. Pokud tedy VW Líně odmítne, odkládá se podle něj průmyslová zóna v Líních nadlouho.

„Nejedná se jen o zúžení lokality, ale cílem aktualizace zásad je zrušení stávajícího letiště jako stavby,“ řekl opoziční zastupitel a senátor Vladislav Vilímec (ODS). Nelíbilo se mu, že v době, kdy se VW ještě nerozhodl, zda gigafactory postaví v Líních, už kraj jedná o rušení letiště. Podle Vilímce je jasné, že se žádné nové letiště nevybuduje. Hejtman uvedl, že kraj i obce mají slib ministra dopravy Martina Kupky (ODS).

Proti byl i primátor

Opoziční zastupitel Jiří Valenta (KSČM) nechápal, proč se mění zásady dopředu, když se VW ještě o Líních nerozhodl. Dodal, že pokud pak koncern řekne "ne", vzniknou v Líních montovny. „Žádná taková varianta neexistuje,“ řekl opoziční zastupitel a ministr kultury Martin Baxa (ODS). Pokud by se VW pro to území nerozhodl, nevyužije ho podle něj vláda pro jiný průmyslový účel. Vláda stanovila klíčové stavby v lokalitě, které by bez gigafactory nikdy nevznikly, je připravena dát devět miliard korun, dodal.

Primátor Plzně a zastupitel kraje Roman Zarzycký (ANO) hlasoval proti. „Dosud mě nikdo nepřesvědčil, proč bychom měli demolovat funkční letiště a v Plzeňském kraji budovat továrnu na elektrobaterie,“ uvedl na svém facebooku. Nelíbí se mu ani to, že i když ministr financí Stanjura slíbil, že do rozhodnutí VW se na letišti do země nekopne, probíhá tam už geologický průzkum. „Do země už se tak kope i přesto, že na vyjádření VW stále čekáme,“ doplnil.

„Beru to jako obrovskou příležitost pro ekonomický rozvoj kraje,“ řekl náměstek hejtman Josef Bernard (STAN). Podle něj je gigafactory velkou šancí, aby se napravil trend 90. let minulého století, kdy region zaplavily hlavně montovny. Podle Vanky vznikne továrna na maximálně 200 hektarech a na dalších 80 hektarech bude zázemí - například rozvodny, čistička, přečerpávací stanice a další. Pokud ale EIA (posudek vlivu stavby na životní prostředí) uvede, že tam stavba být nemůže, tak tam nebude, řekl Bernard. Podle Vanky nesmí investice snížit kvalitu života občanů, musí mít co nejmenší dopady na ekologii, v oblasti zůstane letecká záchranná služba a aerokluby a letecké muzeum musí dostat náhradu.

Zaměstnanci by měli přijít z Mladé Boleslavi

Návrh na změnu Zásad územního rozvoje i memorandum kraje umožňující výstavbu továrny na letišti Líně podpořili i zastupitelé za TOP 09.  „Nově navržená technická i personální řešení, která řeší sporné body, nás vedou ke změně názoru na výstavbu Gigafactory. Je velká škoda, že kraj od začátku nejednal s dotčenými obcemi otevřeně, mnoho problémů se mohlo vyřešit mnohem dříve. Současnou podobu projektu vnímáme jako zajímavou příležitost dalšího rozvoje kraje, pokud memoranda budou naplněna,“ objasnil v tiskovém prohlášení krajský zastupitel TOP 09 Richard Pikner.

„I počet zaměstnanců bude nižší a část jich přijde ze stávajících výrobních závodů Škody Mladá Boleslav,“ řekl poslanec a krajský zastupitel za TOP 09 Marek Ženíšek. Právě přílivem velkého množství zahraničních dělníků, které nebude kde ubytovat, často argumentují odpůrci nové továrny. 

Na protest proti výstavbě gigafactory se konalo už několik akcí v Plzni i v Praze, naposledy lidé přišli letiště podpořit v sobotu na Den otevřených hangárů. Akce se podle odhadu pořadatelů zúčastnilo 15 000 lidí.