Budovu předal investor majitelům a ti teď budou postupně oživovat její prostory tak, že v lednu sem začnou chodit první pacienti.

Stavba, kterou ostatní architekti chtěli umístit těsně ke skále, Rajniš se svým týmem Huť architektury naopak od skály oddálil. Mezi budovou, která je ze severní části prosklená a z jižní osazená kamenným zdivem, vytvořil prostor. Navíc je budova zaoblená. Při pohledu ze severu navozuje budova myšlenky, že je se skálou spojena, přitom mezi ní a skalním masivem je proluka. Z jižní strany naopak evokuje čisté tvary prvorepublikové nemocnice.

Rajniš popisuje vznik budovy doslova jako román, jako klasický architekt. „Když jsem to místo poprvé viděl, cítil jsem, že jeto úžasné a báječné místo. Jako bychom byli v kaňonu. Od první vteřiny jsem byl přesvědčený, že to musíme udělat tak, aby příroda a skála, ten kus Českého ráje, spolu tvořily jeden celek. Kamenná fasáda na severní straně je protihráčem skalní stěny na jihu od budovy. Ostatní se snažili barák uklidit ke skále, my jsme se snažili mezi skálou a nemocnicí udělat kouzelný vstupní koridor. Takový, který je postaven na kontrastu těžká skála - lehká fasáda, a nad vším se vznáší duch nemocnice. Vše je o vzájemném dialogu mezi skálou a domem. Mluví se o funkcích, to je samozřejmost. Správný dům je vlídný k lidem. Mělo by to být tak, že když sem přijde člověk, řekne: Hergot, to je pěkný, to mám rád! Budova má být správně velká, ani malá, ani velká. Má dávat dobrý signál: Vnímám vás, mám vás ráda. To je pravý a správný signál architektury,“ říká Rajniš.

Nová budova je postavená tak zvaně do zatáčky, kopíruje okolní komunikaci. „Tady fantastickým způsobem měníme geometrii. Kdyby byla budova rovná, vypadala by zcela jinak, zatáčka zkracuje dům, o zatáčce jsem nepochyboval,“ tvrdí Rajniš.

Rozšíření kliniky bylo dlouhodobým plánem majitelů, rodiny Pírků. Klinika byla založena před více než osmdesáti lety a před čtvrt stoletím byl obnoven provoz v původní budově. Postupem doby se rozrůstala. V původní budově, kterou rodina Pírkova získala v restituci, se rozšiřovalo spektrum činností, lůžková oddělení, operační sály, ale i stravovací prostory. „Protože jsme chtěli přivést do Boleslavi nové obory, potřebovali jsme nové prostory. Jenže do nynější fungující budovy se nevešly,“ říká ředitel kliniky Stanislav Najman. Příprava stavby a její realizace trvaly tři roky.

V současné době stavbaři předali kliniku do užívání. Postupně začne oživování jednotlivých prostor. „To není tak, že dostaneme klíče a zítra otevřeme, všechno chce svůj čas,“ říká Najman a odhaduje, že zhruba měsíc potrvá, než se většina prostor uvede do provozu.

Už v lednu by měly být otevřeny například ortopedické ambulance, fyzioterapie, gastroenterologická poradna, ale také neurologická poradna. V lednu zde začne poskytovat činnost rovněž oční pracoviště společnosti TOP Esthetic, za kterým stojí bývalý herec Tomáš Krejčíř.

„Jako novinku zde otevřeme kardiologickou ambulanci. A ve fyzioterapeutické ambulanci nabídneme moderní metody, které zatím v republice nejsou běžné, ale třeba ve Švýcarsku a v Německu jsou běžným standardem. Jde o cvičení za pomoci různých závěsů a postrojů a moderní interaktivní SMART metody aktivně zapojující pacienty do tréninkových programů,“ říká Stanislav Najman.

Klinika ročně provede zhruba pět tisíc ortopedických a chirurgických operací. Ambulantní návštěvy pacientů jdou do dalších tisíců.

Často slyšitelnou otázkou je: „Soukromá klinika, to bude drahé?“. „Máme smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami, z pojištění se platí většina úkonů,“ naráží ředitel Najman na výraz soukromá klinika. „Soukromé v tomto významu má smysl dlouhodobého zájmu vytvářet pro pacienty bezpečné a stále prostředí přátelské nemocnice,“ říká Najman.

O nákladech na stavbu se ředitel Najman odmítl bavit. Uvedl jen, že majitelé, rodina Pírkova, se postupně na novou stavbu, zhruba 15 let, finančně připravovali. I tak ale bylo nutno vzít si úvěr.

Záměrem architekta Rajniše a vedení kliniky bylo to, aby nemocnice nepůsobila těžkým dojmem. „Cílem bylo, aby pacient, který jde dovnitř, nebyl svírán strachem, obavou, respektem, ale naopak, aby byl v klidu a měl pocit bezpečí. To splňuje třeba prosklení a světlost budovy,“ podotkl Rajniš.

Novinkou je i restaurace, v nejvyšším podlaží, která slouží jako čekárna a v odpoledních hodinách bude otevřena jako klasická restaurace pro veřejnost. „Pacient bude čekat v příjemném prostředí, na digitální tabuli přesně uvidí, kdy má jít za lékařem,“ dodal ředitel Kliniky dr. Pírka Stanislav Najman.