Investorem stavby sběrného dvora je město Podbořany. Na první archeologické nálezy se přišlo na začátku podzimu při výkopech pro inženýrské sítě. „Jakmile se odkryla plocha pod budoucím sběrným dvorem, ukázalo se, že je to velmi bohatá archeologická lokalita. Objevili jsme pozůstatky sídliště ze starší doby bronzové,“ sdělil vedoucí výzkumu Vojtěch Peksa z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech.

Archeologové na místě našli pozůstatky únětické kultury – zbytky keramiky, zvířecí kosti, kostěné nástroje, ale i šperk v podobě kostěného korálu z náhrdelníku. V laboratořích ústavu v Mostě se nálezy umyjí, očistí, očíslují, a pokud to půjde, zbytky keramiky se slepí do původních tvarů. Lidské ostatky se v místě sídliště nenašly, pohřebiště tehdejší doby se podle Peksy ale pravděpodobně nacházelo nedaleko.

Už  osm desítek beden od banánů naplnili archeologové nálezy. Nedávného Mezinárodního dne archeologie využily desítky zájemců ke komentované prohlídce přímo na vykopávkách.
Jímka může vydat poklady. Pro archeology je středověký septik studnicí poznání

„Vzhledem k zástavbě kolem je dost dobře možné, že už bylo zničené,“ zmínil. Pohřebiště ze stejné doby, tedy ze starší doby bronzové, našli archeologové před dvěma roky při výstavbě plynovodu u nedalekých Liběšovic. O kousek vedle objevili nejstarší studnu a nejstarší dřevěnou konstrukci v severozápadních Čechách.

Podbořany a okolí jsou z archeologického hlediska bohatá lokalita. Dá se srovnat s Poohřím či Polabím, tedy s částmi Čech, které spadají do takzvané staré sídelní oblasti. Je v ní doložená kontinuální přítomnost člověka od mladší doby kamenné, tedy zhruba sedm tisíc let.
Nález čtyři tisíce let staré vesnice ukazuje, jak tehdejší lidé žili. V místě budoucího podbořanského sběrného dvora se našly pozůstatky nadzemních i částečně zahloubených domů a kruhové jámy, které se používaly jako zásobnice obilí. Archeologové odkryli i zbytky pece, pravděpodobně na keramiku.

Drobnější políčka

„Okolní krajina v době bronzové nebyla nijak výrazně odlišná od té dnešní, byla už odlesněná. Samozřejmě neexistovaly obrovské lány polí, tehdejší lidé měli drobnější políčka,“ popsal Peksa. V krajině je střídaly lesy a pastviny. Složit mozaiku, jak vypadala, pomáhají analýzy nalezených makrozbytků přírodních materiálů z tehdejší doby. „Budeme je zkoumat i nyní. Naše znalosti o tehdejší krajině Podbořanska se tak zase posunou,“ potěšilo Peksu.

Archeologický výzkum se uskutečnil pro veřejnost 15. října u kostela sv. Jana Křtitele v Kardašově Řečici.
OBRAZEM: Archeologové našli u kostela v Kardašově Řečici lidské ostatky

Nález sídla ze starší doby bronzové podle něj potvrdil, že prostor mezi centrem Podbořan a nedalekým vrchem Rubín byl kontinuálně osídlen od mladší doby kamenné. „Je to obrovský sídelní prostor, kde se střídá jedna pravěká kultura za druhou. Lokalita byla velmi výhodná k osídlení. Nacházejí se tu úrodné půdy, blízko teče Dolánecký potok, krajina je otevřená na jih,“ vylíčil Peksa. Archeologové objevili nálezy z mladší doby kamenné, bronzové, z dob Keltů, Germánů, Slovanů. V lokalitě severovýchodně od centra města se přerušilo osídlení ve 12. století, základem pro dnešní Podbořany se dá považovat vesnice, která vznikla ve 13. století na návrší kolem kostela svatého Petra a Pavla.

Nálezy z pozdní doby kamenné

Ze zmíněné oblasti mezi Podbořany a Rubínem pochází jeden z nejhezčích místních archeologických nálezů, a to hrob z pozdní doby kamenné, tzv. michelsberské kultury. U lidských ostatků byl uložen pohár ve tvaru tulipánu. Takových nálezů z Čech je poměrně málo, zmíněná kultura se rozvíjela hlavně v Německu. „Věřím, že hrob bude jednou v Podbořanech vystavený,“ doplnil Peksa s tím, že v oblasti se také našla římská mince z 2. století.