Postupem času tak vznikaly opravdové louky s podobným příběhem jako ty u Capartic na Domažlicku. Největšího rozmachu dosáhla luční společenstva od 18. do počátku 20. století. Po druhé světové válce ale louky trpěly přeoráváním, melioracemi a chemií. Ušetřeny nevhodných zásahů zůstaly jen ty nejhůře dostupné, často silně podmáčené nebo naopak svažité podobně jako Capartické louky.

Dodnes zde roste celá řada ohrožených a vzácných druhů rostlin jako je mochna bahenní, kozlík dvoudomý, hadí mord nízký nebo lýkovec jedovatý. Roste tu také vzácná orchidej vemeník zelenavý či prstnatec májový.

Zdroj: Youtube

Kde kvete louka, létají také motýli. Nejčastější bývá modrásek jehlicový, o něco větší okáč bojínkový. Štěstí ale třeba budete mít i na ohniváčka modrolemého nebo otakárka fenyklového. Ten patří mezi naše největší motýly, rozpětí křídel může mít 4 až 5 cm.

Příběh Capartických luk je také v připomínání historie, kdy místní obyvatelé uměli dovedně využívat vodu k pohánění strojů.