„Důlní jezero Medard je v současnosti mezi rekultivačními vodními plochami pomyslným králem. Jde o největší jezero svého typu, které v naší krajině člověk vytvořil. Jeho plocha zabírá necelých 500 hektarů a jen pro srovnání - druhé největší dokončené rekultivační jezero Most má plochu 311 hektarů. Trojici největších důlních jezer uzavírá Milada u Chabařovic na Ústecku s 250 hektary vodní plochy,“ upozorňuje Miroslav Brát.

„Pohled na hladinu mě těší. Břehy jezera dosahují délky dvanácti kilometrů. Jeho maximální hloubka je padesát metrů. Mým plánem je však pohybovat se v mělké vodě do hloubky, která je ohraničena pásem rostlin,“ dodává.

Už první kroky na mělčině mu naznačují, že voda je velmi čistá.

„Na naše poměry až nevídaně. Však se také odborníci předhánějí s ujištěními, že vody Medardu by si měly udržet vysokou průhlednost i v budoucnosti. Cílem je zajištění prostředí málo úživných -oligotrofních vod s pečlivě vybranou rybí obsádkou. Především se sází na síha marénu, rybu z čeledi lososovitých, která je sice v našich vodách nepůvodní, ale geograficky blízká. Tu má v důlních jezerech doplnit štika obecná, sumec velký, případně candát obecný,“ vysvětluje.

close Vodní svět Medardu. info Zdroj: Miroslav Brát zoom_in

Dalšími obyvateli důlních jezer podle něj jsou (nebo v dohledné budoucnosti budou) boleni, líni, cejni nebo perlíni: „Předpokládá se, že síh maréna si bude schopen vyhledat potravu i v sedimentu dna desítky metrů pod hladinou a štiky i další predátoři zabydlí mělké pobřežní partie a místa s vodní vegetací.

Nezvyklé obrazy 

„Světy pod hladinou důlních jezer nabízejí obrazy, které jinde v našich vodách jen tak nenajdete. Jde zejména o porosty mnoha druhů cévnatých vodních rostlin. Dno Medardu je jimi však pokryto pouze v úzkém pobřežním pásmu, který je relativně ostře ohraničený. Navíc, nejde zde o souvislý porost. I proto je podvodní krajina tak působivá a rozmanitá. Z jezerního dna se k hladině vypínají i celé stromy, které Medard již před lety sevřel do mokré náruče,“ popisuje nadšenec.

Obzvláště působivé je místo podle Miroslava Bráta v noci, kdy se aktivita ryb snižuje. Ty totiž připomínají ptáky odpočívající po dlouhém letu v korunách stromů.