V budoucnu má umožnit cestování veřejnou dopravou pod povrchem Brna. Lidi rychle převeze ze severního konce města na druhý a opačně. Jde o takzvaný severojižní kolejový diametr, který dlouhá léta zůstává jen součástí diskuzí. Nyní má konečně dostat základní obrysy, a to díky vznikající studii proveditelnosti.

Na základě ní pak bude o trase a dopravním prostředku jasno v první polovině příštího roku. Z velkého množství různých variant tras členové řídícího výboru vybrali deset možností. „Nyní je odborníci postupně zanalyzují do výrazně většího detailu z hlediska ekonomiky, navýšení počtu cestujících nebo geologických podmínek pro jednotlivé trasy,“ řekl brněnský radní pro územní rozvoj Filip Chvátal.

Na své cestě severovýchodem Čech se první vodíkový vlak na světě zastavil v Hradci Králové a v Jičíně. V Německu jezdí už na čtyřech tratích, Češi si ještě počkají.
OBRAZEM: Hradcem a Jičínem projel vodíkový vlak. Elektřinu si vyrábí sám

A co bude brněnským podzemím jezdit? V úvahu připadá vlak, metro a tramvaj. Výhodou vlaku je možnost obsloužit okolí Brna bez nutnosti přestupů, což by mohlo přilákat lidi dojíždějící běžně autem. Zároveň by ulehčil povrchovým spojům městské hromadné dopravy. Tramvaji hraje do karet, že z velké části navazuje na už funkční stávající síť.

Výhodná kombinace?

Jako velice efektivně se podle radního Chvátala jeví kombinovaný provoz vlaků a tramvají. „Umožnil by dobré napojení na centrum města z hustě zabydlených sídlišť na okraji, jako jsou Líšeň, Bohunice a Bystrc. Napojení silných regionů vlaky z Břeclavska a Tišnovska spolu s rychlým spojením brněnských sídlišť může být do budoucna řešením kolabující dopravy ve městě i celé aglomeraci,“ prohlásil Chvátal.

Podle líšeňského starosty Břetislava Štefana by kombinace vlaku a tramvaje učinila nejen tuto městskou část, ale dokonce veškeré lokality ve městě dostupnější a atraktivnější. „Podobně už systém funguje v praxi třeba v německých městech nebo ve Vídni,“ poznamenal.

Další možnost veřejné dopravy díky diametru uvítá Brňanka Veronika Paceltová. Podle ní má být podzemní kolejová dráha vytvořená tak, aby lidi motivovala k co největšímu omezení využívání aut. „Z mého pohledu bude ideální volbou šalina, ať se ještě víc rozšíří už tak dost rozsáhlá tramvajová doprava,“ tvrdí mladá žena.

Nový les už roste na celé ploše spáleniště u jihomoravského Bzence. V oblasti Moravské Sahary před 10 lety vzplál jeden z největších lesních požárů v historii ČR. Šanci přežít tamních horké, suché klima mají pouze borovice.
Les jako Fénix. Po obřím požáru roste u Moravské Sahary milion nových stromků

Z výsledků dopravního modelu vyplývá, že cestující upřednostňují přímé linky i za cenu toho, že je spojení o něco delší. Do nevýhody to staví systémy vyžadující přestup, tedy metro a vlak. Studie počítá v důležitých přestupních uzlech s výstavbou parkovišť Park and Ride, které mají řidiče motivovat k využití veřejné dopravy.

Studie proveditelnosti kromě určení trasy a dopravního prostředku přiblíží také náklady. Brněnský ekonom Petr Pelc upozornil, že musí představitelé města a železničáři počítat, že budou značné. Už dřív se mluvilo o desítkách miliard korun. „Těžko odhadovat, o kolik se pak ještě za dobu případné výstavby mohou zvednout ceny. Je otázkou, zda se bude v projektu předem počítat s navýšením nákladům,“ podotkl Pelc.

Studie proveditelnosti severojižního kolejového diametru

- Má za sebou analytickou část, momentálně se dostává do finální fáze zpracování.

- Její součástí jsou hotový průzkum dopravního chování obyvatel brněnské aglomerace a dopravní model.

- Z dopravních prostředků posuzuje vlak, metro a tramvaj.

- Detailněji nyní prověří 10 variant z hlediska ekonomiky, navýšení počtu cestujících nebo geologických podmínek.

- O definitivním určení trasy a dopravním prostředku má být jasno v první polovině příštího roku.