Mačetový útok v Novém Boru odstartoval ve Šluknovském výběžku horké léto 2011. Do oblasti se kvůli nepokojům mezi minoritou a majoritou sjížděly tisíce lidí na demonstrace, extremisté provokovali. Politici vytušili, že tady už nemá cenu váhat. A po Praze, Brnu a Ostravě dali zelenou vzniku speciální pořádkové jednotky (SPJ) v Ústeckém kraji.
Měsíce trvající společenský požár na severozápadě hasili ještě jejich předchůdci – krajská pořádková jednotka (KPJ) s posilami z celé země. „Začali jsme tam jezdit každý pátek a sobotu,“ říká dnešní šéf SPJ Stanislav Krajčovič, který tehdy velel „kápéjéčku“. V něm byli z celého regionu „vyzobaní“ policisté z obvodů, hlídkových útvarů, dopravek a kriminálky.

Už prvních 50 příslušníků SPJ muselo projít důkladným sítem nejen fyzické, ale i psychické odolnosti. Museli být schopni zůstat klidní i přes všechny možné osobní invektivy protivníků. Čistý štít mají i dnes, kdy už je „espéjáků“ dvojnásobné množství. Za 10 let nemají žádné prokázané protiprávní jednání, i když je prošetřují dnes a denně.
Když se uklidnila situace na Šluknovsku, začali pomáhat krajské kriminálce. „Dělali jsme pátrání po osobách i po věcech nebo eskorty nebezpečných pachatelů,“ vypočítává Krajčovič. „Dnes si to bez nás nedovedou představit. Děláme pro kriminálku kompletní servis. Od zadržení pachatele až po dovezení posledního důkazu do skladu,“ poukazuje Krajčovič.

Prubířskou akcí SPJ byl v lesích na Děčínsku zátah na „děčínského Ramba“: psychicky nemocného, okolí nebezpečného bývalého vojáka Jindřicha Jetmara. Iniciační zásahy na demonstracích ve výběžku si SPJ zopakovala po napadení manželského páru romskou skupinou v Duchcově. V bouřlivém roce 2014 vyjížděla z domovských Božtěšic za extremisty nejprve na Teplicko a pak i po celé zemi.
Velí espéjákům od začátku
Stanislav Krajčovič
Velitelem speciální pořádkové jednotky je od začátku. U policie je od roku 1981. Profesní kariéru spojil s Ústím nad Labem. Nejdéle působil 12 let na městském obvodu. V roce 1999 začal s Jiřím Najmanem stavět krajskou pořádkovou jednotku. První ostré nasazení měla v roce 2000 na demonstracích k Mezinárodnímu měnovému fondu v Praze. Kolegům v metropoli pomáhala krotit i agresivní fanoušky na fotbalech.
Jiří Kozák
Zástupce velitele speciální pořádkové jednotky slouží u policie bezmála 30 let. Původně nastoupil do krajské pořádkové jednotky v Praze. Ještě jako řadový četník byl u antiglobalizačních protestů v roce 2000 a dodnes z toho těží. V roce 2002 přišel sloužit do severních Čech, 10 let vedl terezínské obvodní oddělení. Působil v krajské pořádkové jednotce, u speciální pořádkové jednotky je od jejího založení.
Služba SPJ má tři základní pilíře. „První jsou akce s velkým shromážděním osob, kde je předpoklad narušení veřejného pořádku. Včetně rizikových sportovních utkání,“ popisuje druhý muž ústeckého SPJ Jiří Kozák. Dalším pilířem je spolupráce s integrovaným záchranným systémem, například při živelních událostech. Jako byla naposledy asistence hasičům při krocení požáru v Českém Švýcarsku.
Třetím pilířem je práce pro územní odbory. „Hasíme problémy, které vyžadují nasazení většího počtu policistů,“ vysvětluje Kozák s tím, že cíl je co nejvíce pomoci tam, kde je to potřeba. Za časů pandemie covidu se „espéjéčko“ podílelo na hlídání státních hranic s Německem, eskortovalo nakažené cizince a pachatele. Aktuálně už čtvrt roku jezdí sloužit na česko-slovenskou hranici kvůli zvýšené migraci lidí z východu.
Elita neelita, SPJ se stejně jako celá policie potýká s personálními problémy. Původního plánu 200 mužů nikdy nedosáhla. Příslušníci jsou přitom vystaveni velké zátěži. Nejvíc práce mají přes víkendy, kdy se odehrává drtivá většina protestů, ale třeba i volby, při nichž musí být také v pohotovosti. „Má to obrovský dopad na rodiny našich mužů,“ upozorňuje Krajčovič.
Manželky policistů z SPJ bývají často na všechno samy, a to i několik dní nepřetržité služby svých mužů. Základní plat navíc naprosto neodpovídá jejich kvalifikaci a nasazení vlastního zdraví i života ve službě. „Ohodnotit ještě méně než pokladní člověka, od kterého veřejnost vyžaduje nasazení života a zdraví, je hanebné,“ kritizuje Krajčovič s tím, že kladně hodnotí současný přístup k zlepšení situace zejména u mladších policistů.
Speciální pořádková jednotka Policie ČR v akci. Archivní foto
Podstav nicméně neznamená, že by „espéjéčka“ fungovala jen polovičatě. Ovoce nese soustavný výcvik. „Kam bychom dříve poslali dvacet lidí, teď vyjede mikrotým o šesti lidech,“ popisuje Krajčovič. Profesionalizace útvaru je vidět i na demonstracích. „Říkalo se nám báckomando. A že kam přijedeme, tam to zmydlíme, i když to tak nikdy nebylo,“ vzpomíná Kozák.
Dnes je to úplně jinak. „Teď kladně hodnotíme takovou demonstraci, kde nemusíme použít donucovacích prostředků. Kde to zůstane jen na výzvách s preventivním nasazením,“ popisuje Kozák. „Nyní to je postavené hlavně na spolupráci s antikonfliktními týmy. Svoje ‚akáty‘ si bereme, i když máme něco mimo Ústecký kraj,“ dodává Krajčovič.

Když se řekne ústecké SPJ, insiderům většinou automaticky naskočí Krajčovič-Kozák. Dvojice je spolu ve vedení jednotky 10 let. Poznali se v KPJ. „Já jsem beran, oheň a někdy se tak chovám. Jiří je můj pravý opak a za to jsem mu vděčný. Dohromady nám to krásně pasuje,“ říká Krajčovič k o generaci mladšímu Kozákovi - rakovi. „Mezi námi to funguje dobře a věřím, že pár let ještě bude,“ dodává Kozák.