Vážila 2580 g a měřila 48 centimetrů. Po Agátce, která se narodila v říjnu 2016 je to pro mladý pár již druhá dcera. „Je to opravdu nepopsatelný zážitek a Velký pátek pro nás bude nezapomenutelným dnem. Ale vše se seběhlo tak strašně rychle. Pamatuji si jen, že jsem chtěl Báře sundat boty, aby šly stáhnout kalhoty, ale na to už nebyl čas,“ říká Jaroslav, který se před porodem řítil od Doks, kde rodina žije velkou rychlostí, ale nebylo to nic platné.


Jak popisuje, stihl v autě jen rodičce popotáhnout kalhoty na stehna, aby tak vznikl pro novorozeně prostor: „A už byla venku celá hlavička a najednou klečím u auta a drží malou v rukou. Byl to okamžik,“ vypráví otec. Evelínku rychle zabalili do bundy a během chvilky už k nim začal přibíhat zdravotnický personál. „Skvěle se o holky postarali a i když jich tam bylo najednou sousta, každý přesně věděl, co má dělat a za to jim moc děkujeme,“ chválil Jaroslav.

Plánovaný termín porodu 

Matka Barbora potvrzuje, že plánovaný termín nynějšího porodu měla o něco málo pozdější. Holčička Evelínka se měla podle výpočtů porodníků narodit 10. dubna. „I když v autě, tak porod jsem měla naštěstí hladký bez komplikací což bylo štěstí, žádná šňůra kolem krku, malá se nedusila a ani nešla zadečkem nebo s rukama napřed,“ říká paní Bára.

Kontrakce prý začala mít kolem sedmé večer. Byla relativně v klidu a myslela, že mají dost času s tím, že dřív jak ráno do porodnice nepojedou. Jenže během hodiny se intervaly zkracovaly a v devět večer usoudila, že se raději nechá zkontrolovat lékařem, jestli to jsou opravdu kontrakce nebo jen „poslíčci“.


„Jarda jel naštěstí jak závodník. Navzdory mým protestům, že máme určitě ještě plno času, ale kontrakce přišla u hasičárny, druhá při sjezdu z mostu a když jsme vjížděli do areálu nemocnice, bylo mi jasné, že to je ta kontrakce, u které musím tlačit.“ Její druh s vozem “přistál” hned u dveří do nemocnice, ale ona už nemohla vystoupit, tak běžel někoho zavolat.

„Slyšela jsem jak jen tluče na skleněné dveře v hale a volá ať někdo přijde, že rodím v autě. Byly tam i nějaké dvě paní asi byly taky dost v šoku co se to děje. Než přiběhl zpět já už nahmatala že je venku hlavička tak jsem na něj jen stihla křiknout ať ji jde chytat, že už ji ve vteřině vytlačím,“ popisuje porod Barbora.

„Nevěřil, sice se ohýbal, ale to že mu doslova vypadne dcerka do rukou nečekal, ale zvládl to skvěle. Malou hned zvedl hlavičkou nahoru a položil si ji na ruku obličejem k zemi, aby ji vytekla voda z krku já si ve vteřině sundala bundu aby jsme ji měli do čeho zabalit venku byla opravdu zima a byly otevřené dveře.“

Zákaz návštěv 

Podle dvojnásobné matky v tu chvíli dorazil první zdravotník. „Slyšeli mě asi křičet až do druhého patra… Pak přiběhla paní doktorka, aby oddělila pupečník a také mi vzali malou, aby ji odnesli do tepla. Chudinka byla i tak podchlazena. A potom mě odvezli na sál, aby zde dokončili nezbytné úkony po porodu,“ upřesňuje rodička. „To měla Evelínka, dobrý začátek, ne?!?,“ dodává.

Vzhledem k platným opatřením do nemocnice nikdo na návštěvu nesmí. „Jen tatínek se mnou byl chvilku, když už bylo po všem, ale na oddělení ho nepustí i malou mu ukázali jen na chvilku a přivezli mu ji na chodbu. Takže naživo ji rodina uvidí až doma,“ uvádí Barbora Meryová. „Jméno jsme měli nachystané od prvního dne co jsem zjistila že jsem těhotná a to že to bude holčičku jsme věděli od pátého měsíce respektive hned jak to bylo možné vědět, tak se ukázala,že bude holčička.“