Tato městská společnost a tři lidé jsou obžalováni ze zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie a pomoci k jeho spáchání. ŽT v roce 2015 prováděla rekonstrukci dvou uhelných kotlů ve své výtopně v Perči. Na projekt za 83 milionů dostala evropskou dotaci 36 milionů korun. Když ŽT na konci zmíněného roku předložila Státnímu fondu životního prostředí (SFŽP) žádost o proplacení dotace, byly v ní nepravdivé údaje. „Ve skutečnosti byl postaven sklad topného oleje jinak, než bylo uvedeno v žádosti,“ shrnul státní zástupce Lukáš Otipka. „V soupisu provedených prací bylo v rozporu se skutečností deklarováno, že společnost Metrostav provedla pro objednavatele Žateckou teplárenskou určité práce. Ty ale neprovedla vůbec nebo je provedla v nižším rozsahu,“ stojí v obžalobě.

Vysoké tresty

Obžalobě čelí tehdejší předseda představenstva ŽT Petr Šmíd, stavbyvedoucí společnosti Metrostav Daniel Folk a Tomáš Špirek, který při této investici zajišťoval technický dozor investora. Jako právnická osoba je obžalovaná městská firma, která dodává teplo a teplou vodu do většiny domácností v Žatci.

Škodu obžaloba vyčíslila na 950 tisíc korun, hrozí proto poměrně vysoké tresty – od dvou do osmi let odnětí svobody. Žatecké teplárenské pak hrozí celá škála postihů, například peněžitý trest či zákaz přijímání dotací. Součástí řízení je i nárok ministerstva životního prostředí ve výši jeden milion korun jako náhrada škody.

Podle původního projektu měla v areálu v Perči vyrůst za 1,8 milionu korun budova, ve které by se skladovalo 5000 litrů topného oleje. Ten se využívá k zapalování uhelných kotlů. Ve skutečnosti se nakoupily menší nádrže, sklad se vůbec nepostavil. V žádosti o proplacení dotace o tom ale nebyla ani zmínka. Miroslava Schönbeková, která u soudu vystupuje za Žateckou teplárenskou, se k celé věci už nechtěla vyjadřovat. „Za Žateckou teplárenskou mohu prohlásit, že se společnost cítí nevinná,“ řekla pouze u soudu.

Vinu odmítl také Petr Šmíd, tehdejší předseda představenstva ŽT. „Když se projekt rozjížděl, bylo nám řečeno, že na sklad nebude třeba stavební povolení. Jak se ukázalo, nebyla to pravda. Někdy v říjnu roku 2015 jsme řešili, co dál. Nemohli jsme dopustit, aby lidé v Žatci byli bez tepla. Měli jsme dvě možnosti: buď postavit sklad bez stavebního povolení, nebo provést změnu v projektu. Vymyslelo se řešení, které nepotřebovalo stavební povolení,“ hájil se Šmíd u soudu.

Změnu prý chtěla ŽT oznámit poskytovateli dotace v závěrečném vyhodnocení projektu, na což měla podle Šmída roční lhůtu. „Na jaře roku 2016 nám hasiči po kontrole zakázali toto řešení používat. Proto jsme sklad z celého projektu vyňali a část dotace, půl milionu korun, vrátili,“ vysvětlil Petr Šmíd. Podle obžaloby se tak ale stalo až na základě veřejnosprávní kontroly a šlo o snahou vyvinit se.

Proč o změně v projektu nebyla nikde zmínka, například ve stavebním deníku, v zápisech z kontrolních dnů na stavbě nebo z jednání představenstva ŽT, se předseda senátu Michal Roubíček nedozvěděl. „Nevím,“ zněla odpověď bývalého předsedy představenstva ŽT. Soudce nařídil v této věci jednání každý den v tomto týdnu až do čtvrtka 26. září, vypovídat budou také pracovníci Státního fondu životního prostředí.