Letošní ocenění za antiekologický výrok získal Foldyna kvůli své obhajobě výstavby plavebního stupně v Prostředním Žlebu v Poslanecké sněmovně. „Jeďte se podívat dneska do Gabčíkova, kam třetina Evropy jezdí na dovolenou. Je to tam nádherné,“ řekl Foldyna.

Ocitl se tak ve společnosti exprezidentů Václava Klause a Miloše Zemana, současného předsedy Senátu a bývalého primátora Teplic Jaroslava Kubery nebo Ladislava Jakla, kteří Zelenou perlu získali v minulých letech.

Sám Foldyna si Zelené perly za rok 2018 stejně jako loňského Ropáka roku váží. „Ty, co mi Zelenou perlu dali, považuji za ekoteroristy. To, že jim ležím v žaludku, je pro mne potvrzením, že svou práci dělám dobře. Beru to trošku s nadsázkou,“ reagoval.

Na druhém místě ankety skončil za Foldynou se ztrátou pouhých dvou bodů pracovník odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů Ministerstva zemědělství Václav Tomášek. Ten v rozhovoru pro Deník prohlásil, že „probíhající kůrovcovou kalamitu nelze spojovat se současným pěstováním smrku“.

Děčínský poslanec získal loni Ropáka roku za podání změny návrhu zákona o ochraně přírody. Schválený návrh vyloučil spolky ze stavebních řízení pro malé lokální stavební projekty. Kritikům se na této novele nelíbilo, že sníží ochranu veřejného zájmu a může hrát do karet developerům. Na tuto cenu byl Foldyna nominován i letos, ale neuspěl. 

O udělení Ropáka roku a Zelené perly rozhodovala porota, ve které zasedlo téměř devět desítek osobností z nejrůznějších oborů. Mezi nimi byl například sociolog a europoslanec Jan Keller, ekologická ekonomka Naďa Johanisová nebo publicista Vladimír Just.

Foldyna patří mezi nejhlasitější zastánce výstavby jezu na Labi pod Děčínem. Není to přitom poprvé, kdy se ekologické anticeny týkaly Labe. Ropáka roku 2018 totiž získal bývalý šéf Ředitelství vodních cest a dnes ředitel soukromé společnosti Vodní cesty Jan Skalický za prosazování plavebního stupně u Přelouče. Kvůli zdejším loukám dostal Ropáka roku 2016 za odmítání vyhlášení evropsky významné lokality NATURA 2000 ministr dopravy Dan Ťok.

Letos šlo o 27. ročník ankety Ropák roku, kterou pořádá hnutí Děti Země. V roce 1994 získal tuto anticenu tehdejší ministr životního prostředí František Benda, který odmítal vyhlásit Národní park Labské pískovce. Negativní postoj šéfa resortu přibrzdil jeho zřízení jen o několik let. V roce 2000 totiž vznikl Národní park České Švýcarsko.

Ropák roku je anticena vyhlašovaná od roku 1992. Anketa byla inspirována dokumentárním filmem Jana Svěráka Ropáci z roku 1988 o výskytu nového živočišného druhu ropák bahnomilný ve zdevastované oblasti severních Čech, který se živí znečištěním. Výsledky vyhlašují každý rok v Brně.