Kalandra se narodil v roce 1902, ve Frenštátě pod Radhoštěm do rodiny lékaře se silným sociálním cítěním. Po první světové válce se přiklonil ke komunismu a stal se známým novinářem. Historik Petr Blažek řekl, že nebyl typickým členem strany, mimo jiné proto, že byl velice vzdělaný.

Před soudem. Výslech Záviše Kalandry proběhl počátkem června 1950.
Žádám o jídlo, abych neměl hlad, prosil před popravou historik Záviš Kalandra

Zpočátku podporoval radikální křídlo kolem Klementa Gottwalda, ve 30. letech se však s komunistickou stranou rozešel. Mimo jiné tehdy kritizoval politické procesy v Sovětském svazu. Za nacistické okupace byl Kalandra vězněn v koncentračním táboře, odkud se vrátil s podlomeným zdravím.

Mašinerii politických procesů znal

Z výslechových protokolů s Kalandrou je podle Blažka patrné, že dobře znal mašinerii komunistických politických procesů. Ve svých gestech a místy až ironických odpovědích to dával najevo, řekl historik.

70. výročí procesu s Miladou Horákovou připomínají plakáty na pražských budovách. Na snímku Právnická fakulta.
Justiční vražda Milady Horákové? Levici se „kolovrátkový antikomunismus“ nelíbí

Pietní akce se zúčastnil také Kalandrův synovec Jan Ungár, který má na Kalandru vzpomínky z dětství. Jeho otčím, Arnošt Ungár, byl zatčen ve stejný den jako Kalandra. Jan Ungár, který bydlel v protějším domě v Revoluční ulici, vzpomínal, jak chodil Záviše Kalandru do jeho malého bytu navštěvovat. Řekl, že se mu strýc jako dítěti „líbil".

Byl jedním ze čtyř odsouzených k smrti

Kalandru od pátku v paláci Viktoria připomíná také výstava mapující jeho život. Inicioval ji Klub Dr. Milady Horákové a představuje jak Kalandrův osobní život, tak i jeho filozofickou a historickou práci včetně snahy komunistického režimu jeho dílo oficiálně „vymazat".

Sídlo KSČM v ulici Politických vězňů v Praze. Ilustrační foto
Nejen plakáty. Vraždu Horákové připomněla komunistům projekce na jejich sídlo

Zástupkyně projektu Poslední adresa Edita Jiráková zdůraznila, že počin, který vznikl v Rusku, má personalizovat oběti komunistických režimů. Uvedla, že v jeho rámci bude brzy odhalena také pamětní deska věnovaná dalšímu z odsouzených v procesu s Miladou Horákovou - Vojtěchu Dundrovi. Dundr zemřel ve vězení v roce 1952.

Kalandra byl jedním ze čtyř lidí odsouzených k smrti v procesu s Horákovou a spol. Společně s ním a Horákovou 27. června 1950 v pankrácké věznici zemřeli také bývalý štábní strážmistr SNB Jan Buchal a právník Oldřich Pecl. S Peclem se Kalandra znal už od dob vysokoškolských studií. Popraveného právníka od loňského listopadu připomíná plaketa v Pařížské ulici v Praze.