Veselí promíchané se šploucháním vody. Tak by se dal ve zkratce shrnout trénink Krasoplavců. Jen o humor ale nejde, tým mužů převážně středního věku má jasný cíl. „Vznikli jsme s myšlenkou dostat se na olympiádu," komentuje nejstarší člen Pavel Dvořák.

Trénink začíná s povelem trenérky 

Se začátkem tréninku se k bazénu pomalu trousí první účastníci. Protentokrát se tým nesešel v plném počtu, alespoň na několik symetrických obrazců to ale postačí. „Dvacet pět stupňů? To je nic moc teda," směje se jeden z „akvabeláků".

Trénink začíná až s povelem jediné ženské členky týmu, trenérky Kateřiny Chocové. „Kluci do vody!" zavelí a každý se vlastním a někdy osobitým stylem dostane do bazénu.

Inspirovali se u pana Důry z Rozmarného léta

Nápad na vznik mužského týmu věnujícího se synchronizovanému plavání vznikl v polovině 90. let. Od té doby se parta nadšenců schází a trénuje ladné pohyby ve vodě. „Mě do toho tehdy uvrtali mí kamarádi a podívejte se na mě, je mi 73 let a pořád to dělám," směje se nejstarší plavec Pavel Dvořák.

Poznávacími znameními jsou jednoznačně pruhované plavky, a když plavci nejsou zrovna ve vodě, tak i buřinky. „Inspirace je jasná, pan Důra z Rozmarného léta, dokonce někdy vystupujeme i s doutníky," popisuje „Pavka" Dvořák.

Nutno podotknout, že pruhované plavky elegantního střihu i buřinky dodávají plavcům na stylu a vtipu. Obzvlášť, když se z úst trenérky při trénování obrazců ozývá: „A dostaneme bříško na hladinu!" I Kateřina Chocová je v pruhovaném, její hlavu ale zdobí červená buřinka.

K sjednání pořádku používá trenérka píšťalku 

Každý trénink probíhá trošku jinak. Tradiční část spočívá v rozdýchání a rozplavání. „Buď následuje trénování sestavy i s hudbou, nebo opakujeme jednotlivé prvky, které je třeba neustále procvičovat," popisuje Chocová.

Tentokrát se po důkladném rozdýchání předvádí jednotlivé obrazce. K sjednání pořádku trenérka často používá píšťalku. Vyžaduje to zejména hlučné prostředí, přes hukot vody a smích je třeba se prosadit.

Jde o umění spojené s tvrdou prací 

„Já si myslím, že mě berou, už to spolu táhneme dlouho," komentuje svou autoritu Kateřina Chocová. Občas sice musí být ostřejší a zakřičet, ale to už k trénování patří. „Jsme tým," směje se. Mezi obrazci se vždy stihne prohodit nějaký vtip, bazén se často plní hlučným smíchem.

„Já jsem borec," ozve se po jednom obzvlášť povedeném kousku. Následuje salva smíchu. Po chvilce dolaďování detailů se každý z obrazců nakonec podaří. Přátelskou atmosféru podtrhují i povely trenérky.

„Lůďo, ty jsi se nám nějak odchýlil," komentuje v jednu chvíli. Na všech je vidět velké soustředění. I když to řadu lidí určitě napadne, nejedná se o recesi. „Částečně asi o recesi šlo, ale podle mě je to umění spojené s tvrdou prací a houževnatostí," popisuje svou práci trenérka. „Já to vidím jako gymnastiku ve vodě a hlavně humor," reaguje Dvořák.

Krasoplavci jsou nejlepší v ČR 

V loňském roce se Krasoplavcům podařila dlouho vytoužená věc. Stali se mistry republiky. „Dlouho jsme usilovali o to, aby nás do soutěže pustili, a vloni se to podařilo," vysvětluje Chocová.

Zlaté medaile si odvezli za sestavu na Dvořákovu Novosvětskou. Sami už před řadou let založili celosvětovou soutěž mužů v synchronizovaném plavání s názvem Men's Cup. „Koná se jednou za dva roky," vysvětluje Pavel Dvořák.

Příští rok se soutěž uskuteční v Barceloně 

Krasoplavci rozhodně nejsou jedinými „akvabeláky" na současné sportovní scéně. Na Men's Cupu se spolu pravidelně utkávají čtyři týmy. Příští rok se soutěž uskuteční v Barceloně. S každým ročníkem se soutěžní klání v profesionalitě přibližuje mezinárodním soutěžím a získává větší popularitu.

Být jediným mužským týmem synchronizovaného plavání v republice rozhodně není jednoduché. Skupina mužů v pruhovaných plavkách ale rozhodně má styl. „Někteří lidé se mohli zbláznit smíchy, že jsem akvabela," popisuje Dvořák.

Původně si mysleli, že jde o legraci 

Pro něj to všechno ale rozhodně má genius loci. Tým často plave i na různých vystoupeních. V nedávné době například vystoupili pro Alianci proti rakovině prsu.

„Původně jsme si mysleli, že to naše plavání je legrace, ale už to tak není," komentuje jeden z Krasoplavců. Jako doprovodný program jezdí také na každý ročník olympijského klání.

„Akvabeláci" se připravují na olympiádu 

Hodina tréninku je najednou pryč. Po finálním zahvízdání trenérské píšťalky vylezou pruhovaní plavci z vody. Evidentně odpočatí a odreagovaní. „Myslím, že je skvělé, když se jednou týdně kluci takhle protáhnou," uzavírá trenérka.

Smích ale rozhodně neutichá. V trénování zřejmě budou akvabely ještě chvíli pokračovat u piva. Vidina účasti na olympiádě je v týmu neustále přítomná. „Proč by nemohli chlapi dělat synchronizované plavání?" uzavírá Dvořák. Elegance pruhovaným mužům rozhodně nechybí.

Čtěte také: Nejmladší z volejbalového klanu. Martin Kop poznal, že se musí učit