Díky územní rezervě nebude zvětšení plochy pro svoz odpadků problém. Služby města Jihlavy, které se o skládku starají, plánují rozšíření severně od současného místa skládky. Konkrétně to bude mezi stávající plochou a cestou z Nových Domků na Henčov.

K rozšíření musí dojít ze méně než rok. „K červenci 2020 byla stávající kapacita naplněna z 80 procent, proto je nezbytně nutné navýšit její kapacitu. Pokud se výrazně nezvýší množství produkovaného odpadu, dojde dle posledního zaměření a propočtů k celkovému naplnění kapacity v červnu 2022,“ informoval zastupitele náměstek primátorky Vít Zeman s tím, že větší plocha bude stačit na dalších čtrnáct let. Pak se celý areál uzavře.

Rozšíření skládky je do jisté míry paradoxní. Tlak na třídění odpadu a snižování toho směsného je totiž stále silnější. Lidé v krajském městě Vysočiny přitom třídí velmi dobře. „Jihlava se stala největším městem v Česku, které se dostalo pod hranici 150 kilogramů na obyvatele,“ ocenil odborník na odpadové hospodářství Milan Havel v roce 2018, kdy předával primátorovi Rudolfu Chloupkovi takzvaného Odpadového Oskara. Cenu město získalo i v dalších dvou letech.

Magistrát lidi motivuje a ti se snaží třídit. Často však nemají moc na výběr, kam s odpadky. „Bydlím na sídlišti, chatu ani zahradu nemám. Jíme hodně ovoce i zeleniny a bioodpad končí v kontejneru. Nemám kam jinam ho dát,“ řekla s provinilým výrazem například Marcela z Jihlavy.

Spálí odpadky z Vysočiny v Brně?

 I přes zodpovědné chování jsou směsného odpadu hory. Magistrát předpokládá, že svozová oblast Jihlava na skládku v dalších letech dodá devětadvacet tisíc tun odpadků ročně. Zhruba stejně váží například 22 300 vozů Škoda Octavia.

Situace přitom má řešení. Pomohla by spalovna odpadu. Zatím na Vysočině není, ač se o ní hovoří už od roku 2007. Odhadové náklady na vybudování byly před devíti lety odhadnuty na čtyři miliardy a jako nejvhodnější lokality se jevily Jihlava a Žďár nad Sázavou. Zejména proto, že se tam nejlépe využije teplo, které spalovna produkuje. Roky ale plynou a stále se nic neděje. Jen otázka nakládání s odpady přešla v roce 2013 z úrovně kraje na samotné obce.

Rok 2030, kdy dojde k zákazu skládkování, se přitom blíží. „Než se podařilo vybudovat a zprovoznit poslední zařízení na energetické využití odpadů, které se u nás postavilo, tak to trvalo nějakých jedenáct let,“ připomněl už loni starosta Okříšek Zdeněk Ryšavý, který otázku spalovny na Vysočině před lety otevřel.

Jako reálnější se aktuálně jeví vozit odpadky do Brna, ať už po silnici nebo po kolejích. V tamní spalovně by po dokončení výstavby třetí linky mohly být kapacity o polovinu větší než dosud, tedy dostatečné i pro odpad z vedlejšího kraje. Uvažuje se přitom o systému, kdy v místech současných skládek vzniknou překladiště, ze kterých budou do Brna jezdit velkoobjemové kontejnery.