Hořet v bytě začalo začátkem října kolem desáté dopoledne. Pro Jiřího a Adrianu ale jako by to bylo dnes. Do očí se jim tlačí slzy, jen si na to vzpomenou.

„Bylo to strašné. Byli jsme doma ve třech, já, žena a nejstarší syn. Další dvě děti byly ve škole. Přišel jsem od doktora, protože mi nebylo dobře, bavili jsme se se ženou a dívali se přitom na televizi. Najednou se zničehonic vypnuly pojistky. Šel jsem do pokoje za synem a ptal se, jestli nedělal něco, co je mohlo vyhodit,“ popisuje Jiří. „Žena říkala, že cítí spáleninu. Na to jsme viděli, že se z pokojíku dcery táhne černý kouř. Otevřel jsem dveře a zevnitř začaly šlehat vysoké plameny, rychle se to rozjelo,“ dodal. Všichni tři se pokoušeli požár uhasit, zalévali ho vodou z hrnců, požár ale sílil, v bytě se nedalo dýchat. Rodina tedy vyběhla tak jak byla naboso a bouchala na dveře sousedů, aby utíkali z domu, že hoří.

Pro Jiřího si přijela sanita, protože se nadýchal dýmu. První noc tedy strávil v nemocnici. Adriana s dětmi se přesunuly do bytu na hradě. Přišly tam ale s prázdnýma rukama. „Neměly jsme ani kartáček na zuby,“ zmínila máma tří dětí ve věku od 11 do 19 let. „Ještě ten den nám ale z charity přivezli drogerii i jídlo,“ doplnila.

Následující týdny si rodina musela poradit s nezvyklými podmínkami. Azylové bydlení mělo ve dvou místnostech tři postele, stůl, židle a malý kuchyňský kout. Bylo potřeba zajistit další postele, kvůli učení internet a smířit se s vařením na dvouplotýnkovém vařiči. Protože nelze připojit pračku, pere rodině v domov pro seniory, který je také na hradě.

Tyto komplikace ovšem Adriana zvládá lépe, než fakt, že v požáru přišla o fotky a obrázky dětí. „Přišli jsme o vzpomínky. O rodinná alba, obrázky, které děti kreslily ve školce,“ mrzí ji nejvíc.

Podpora lidí je velká

Rodinu ale povzbuzuje podpora Kadaňanů, mnohdy zcela neznámých lidí, kteří jim skrze oblastní charitu darovali nábytek, peníze a oblečení. „Když zjistili, že jsme dočasně na hradě, začali nám sem dokonce nosit jídlo a oblečení,“ ohromilo Jiřího.

Náladu mu vylepšují také postupující práce na bytě. Patří městu, které také obstarává sanaci i stavební práce. „Už to tam nepáchne spáleninou a hotové je i nové jádro. Rodinu tam vezmu, až bude vše hotové, aby měla radost,“ těší se Jiří. Největším přáním všech pěti teď je, aby mohli Vánoce strávit zase doma.

Podle slov místostarosty Jana Losenického je to reálné. „Budeme se snažit, aby bylo vše hotovo do poloviny prosince,“ uvedl. Díky Kadaňanům navíc rodina zřejmě nebude mít zvláštní vydání s výbavou bytu. „Ukázalo se, jak jsou místní lidé štědří. Někteří darovali nábytek, další peníze na transparentní účet, který zaštítila oblastní charita. Myslím, že částka pokryje ten díl nákladů, který nezahrne pojistka,“ míní místostarosta.

Byt vyhořel kvůli závadě v elektroinstalaci, vznítil se od zásuvky. Město proto rozeslalo všem nájemníkům dopis, aby si zajistili revizi. O kompletní rekonstrukci starého elektrického vedení, které je z hliníku, neuvažuje. „Je to rozsáhlá záležitost, která se týká nejen Kadaně ale paneláků v celé republice. Vedení je staré, občas to vyhodí pojistky, ale neděje se to ve velkém, to by hořely paneláky po celé zemi,“ podotkl místostarosta.