Klíčovým bodem besedy bylo naplňování regulačního plánu středu města. „Máme jedinečnou šanci k tomuto území přistoupit jinak. Proč by mělo vše být jen vše otázkou peněz, prodeje městských pozemků a zástavby. Mluvíme pořád o turistické atraktivitě města. Myslíte si, že když se v centru postaví byty, že tam bude mít důvod někdo chodit? Přitom by tam mohla být klidová zóna se zelení,“ uvedla jedna z příchozích Radka Sitarová.

Pozdvižení a řadu otázek totiž nedávno vyvolal záměr města prodat v blízkosti zbouraného hotelu Dukla více než čtyři tisíce metrů čtverečních. Na nich jsou zatím parkoviště a další plochy. Městu se ozvali tři developeři.
Plocha v centru Blanska
Před pěti lety neměli investoři o zchátralý hotel Dukla v centru Blanska a okolní pozemky zájem. Město je nabízelo opakovaně, ale se stejným výsledkem. Marně. Město za hotel v dražbě zaplatilo přes třicet milionů korun. Dalších sedm stála následná demolice, o které však místní rozhodli v referendu. Kolem deseti milionů pak úprava volné plochy.
Konkrétní projekty neexistují
Blanenští radní tvrdí, že by se v centru mohlo prostavět až půl miliardy korun. Převážně za byty. Podle regulačního plánu města mají v této lokalitě být i obchody. Město počítá rovněž s podzemním parkovištěm. Plochu po zbouraném hotelu nenabízí. „Žádné konkrétní projekty od těchto developerů zatím neexistují. Prvek, který tvoří město, je zástavba. Kdyby byl na náměstí park a pod ním podzemní parkoviště, tak se to žádnému investorovi nevyplatí,“ řekl blanenský starosta Jiří Crha.
Na dotaz, kolik tam chtějí developeři stavět bytů, odpověděli zástupci města, že hodně. Crha upozornil, že záměry investorů se nemusí sejít s podmínkami města. „Možná dojde ke změně regulačního plánu a nakonec na náměstí Republiky bude klidová zóna. Zatím chceme jen dojít do určitého bodu. Záměr pro nás není závazný. Zjistíme, co investoři nabídnou a pak samozřejmě otevřeme diskuzi. Veřejnost z toho nechceme vynechat,“ dodal.

S výstavbou bytů v centru okresního města se přitom podle regulačního plánu počítá už léta. Jeho poslední podobu schválili úředníci v roce 2002. Místní ale volají po jeho změně.
Podle vedoucího blanenského odboru investic a územního rozvoje Marka Štefana nyní odborníci pracují na územní studii, která je podkladem pro regulační plán města. „Územní studie prověří, co se v této lokalitě může v současnosti vybudovat. Město stanoví podmínky, které musí případný developer respektovat. Prověřujeme také možnosti nového parkování v okolí,“ informoval úředník.
Architektonická studie
Někteří z diskutujících navrhovali na řešení tohoto území vypsání soutěže na architektonickou studii. Ta by ale podle zástupců města byla nákladná a vybraná varianta pro město navíc závazná. „Když je na jedné straně kritika, měl by být i konstruktivní protinávrh. Pojďme najít kompromis. Vždyť na náměstí může být zelená plocha, nějaký kulturní objekt, kavárna, restaurace. Něco podobného dobře funguje před brněnským magistrátem,“ uvedl další z příchozích Marek Svoboda, který nedávno inicioval ve městě výzvu zastupitelům namířenou proti masivní zástavbě v centru. Podepsalo ji zatím kolem tří stovek lidí.
Bývalý blanenský místostarosta Jaromír Roučka si naopak myslí, že další zelená plocha v centru města nemá smysl. „Nedaleko je zámecký park a další zelená plocha s rybníčkem. Zelené nábřeží Svitavy. A kdo tam chodí? Bezdomovci a feťáci. Měli bychom se spíš ptát, proč tyto nádherné plochy nejsou využívány veřejností. V centru je zeleně dost,“ poznamenal Roučka.

Pro investory je však plocha v centru města v současné době stavebního boomu na trhu s byty velmi lukrativní a horké zboží. I v Blansku se staví jako o závod. Vznikají desítky nových bytů a jdou na dračku. Jedním z developerů, který projevil o pozemky v centru zájem je společnost HOPA Group. V sídlišti Písečná nedávno rozestavěla dva domy s více než šedesáti byty a na třetí získala stavební povolení. „Byty z prvních dvou domů jsou už prodány. Stavba jde zatím podle harmonogramu. Příští rok chceme mít zkolaudováno,“ řekl jednatel firmy Jan Musil.