Houbám se daří zejména ve vyšších polohách. Hojně prý rostou hřiby smrkové, neboli praváci. Tolik hub jsem dlouho neviděl,“ potvrdil dobré podmínky mykolog Jiří Polčák. „Začínají se však rozjíždět houby jedovaté,“ varuje Polčák.

Muchomůrek tygrovaných je prý plný les. Lehce ji lze zaměnit za takzvaný masák, neboli muchomůrku růžovku. Nejčastěji si podle slov odborníka lidé pletou žampiony s pečárkou zápašnou. Ta prý způsobuje přibližně polovinu případů otrav. „Od léta do podzimu rostev zahradách, na pastvinách i krajích lesů,“ uvedl Polčák. Při úpravě na pánvi zežloutne a vydává nepříjemný štiplavý zápach.

Nejnebezpečnější houbou v Česku je muchomůrka zelená. „7-13 hodin od požití vyvolá úporné zvracení a průjmy,“ uvedl Ryšavý. Pak se prý může pacientovi dočasně ulevit. „Za 24-36 hodin ale může dojít k závažnému poškození jater a ledvin s velkým rizikem smrti,“ doplnil.

Naštěstí se prý za 7 let práce v nemocnici s život ohrožující otravou houbami nesetkal. Jako první pomoc při podezření na otravu houbami doporučuje internista Ilja Ryšavý vyvolat zvracení nebo se mu alespoň nebránit. Vhodné je pak vypít půl litru až litr hodně vylouhovaného černého čaje. „Nesmí se pít mléko ani alkohol!“ varuje.

Postižený by měl čajem zapít větší dávku živočišného uhlí. „Ideální je zhruba 25 g, což je několik desítek obvyklých tablet,“ vysvětlil Ilja Ryšavý.

Mykologický rozbor

Po příjezdu do nemocnice je podle lékaře Ryšavého nejdůležitější důkladně zjistit, zda se nejedná o otravu muchomůrkou zelenou. „Pokud nemáme k dispozici pacientem přinesenou houbu nebo třeba i vzorek připraveného jídla, odebírají se vzorky zvratků, případně průjmu,“ vysvětlil.

Vzorek se pak akutně odesílá na mykologický rozbor. „Pacient dostane podpůrnou léčbu infuzemi. Pomocí krevních odběrů se hlídá vnitřní prostředí, případně se i v nemocnici podává k zapití relativně velké množství živočišného uhlí,“ přiblížil.

Většinou jde pacient za několik dní domů. „Při otravě muchomůrkou zelenou to ale může skončit několikaměsíční hospitalizací a transplantací jater,“ doplnil Ilja Ryšavý s tím, že obecně platí, že čím dříve (1 – 3 hodiny po požití) se projeví příznaky intoxikace, tím větší je šance, že otrava bude probíhat mírně, bez ohrožení života. „Spoléhat se na to ale nedá,“ varuje. Ročně bývá na Zlínsku několik otrav houbami. „Odhaduji tak 2 až 4 pacienty,“ uzavřel Ryšavý.

Doporučení odborníků
* Sbírat jen houby, které bezpečně známe.
* Nikdy nekonzumovat houby zapařené nebo nedostatečně tepelně upravené. I jedlé houby se tak stávají nestravitelné, vyvolávají příznaky otravy.
* Neochutnávat syrové houby, zejména ne před dětmi.
* Pečlivě hlídat při sběru malé děti.
*Houbové jídlo dětem nenutit. I nezávadné je pro ně špatně stravitelné. Při otravě je dítě více ohroženo než dospělý.
* V případě podezření na otravuje zavolat na linku toxikologického informačního centra – 224 91 92 93 nebo 224 91 54 02 . Nejlépe je poslat přes mobil fotografii požité houby.