V metropoli žije přes 220 tisíc seniorů. Podle prognóz se jejich počet ve věku 65 a více let zvýší do roku 2050 téměř o sto tisíc osob, o mnoho více bude lidí ještě starších. Podle analýzy, kterou vypracoval Institut plánování a rozvoje hlavního města, není Praha na tyto demografické změny dnes vůbec připravená.

Domovy pro seniory evidují asi šest tisíc žádostí

„O analýze víme a snažíme se na to reagovat. Chceme jít ale postupnou cestou," brání se radní Daniel Hodek (ČSSD), který má ve své gesci oblast sociální politiky. Projekty k navýšení kapacit v domovech seniorů už jsou podle něj připravené. Více míst by mělo vzniknout v domovech na Hájích nebo v Dobřichovicích, v Krči pak prý vyroste zcela nový pavilon s 90 až 100 lůžky. Bude to ale stačit?

Domovy pro seniory v Praze evidují k dnešnímu dni asi šest tisíc žádostí o přijetí. „Většina žadatelů nyní do zařízení nechce, ale žádost si podali z obavy náhlého zhoršení zdravotního stavu, nebo už byli přijati jinde," míní Hodek. V průměru čeká žadatel na přijetí do domova jeden až dva roky. V úvahu se ale bere jeho sociální situace.

Jak Praha stárne. Infografika. Zdroj: Redakce

Město není připraveno moderní metody přebírat

Nejhorší stav panuje v Praze 6, 10 a především pak v Praze 4. Domov seniorů, který by provozovala městská část, tu přesto není. „Uvažujeme o vybudování nějakého variabilního zařízení s odlehčovací službou a specializovaném oddělením," říká zástupkyně starosty Iva Kotvová (SZ).

Právě alternativní formy bydlení, jako je například cohousing (viz rozhovor), který by udržel seniora déle v přirozeném prostředí, Praze dosud zcela chybí. A důvod? „Myslím si, že město není připraveno tyto moderní metody přebírat," dodává Hodek.

„Cohousing nahradí chybějící rodinu," říká jeho propagátorkaCohousing neboli komunitní bydlení lidí. Pro seniory ideální forma stárnutí. Proč u nás dosud není? I o tom mluvila hlavní propagátorka cohousingu Veronika Bešťáková.

Co si pod cohousingem představit?
Cohousing je bydlení ve společnosti sousedů, kteří se vzájemně velmi dobře znají a kteří většinou společně iniciovali vznik projektu společného bydlení. Cohousing je primárně založen na kvalitě mezilidských vztahů, vzájemné důvěře, pomoci a spolupráci.

Jaké jsou zkušenosti se stárnutím v komunitě ve světě?
Zkušenosti jsou veskrze pozitivní. Ve stáří bývá největším problémem samota lidí a ve společném bydlení toto odpadá. Cohousing vlastně nahrazuje často chybějící rodinu i bývalé přátele, kteří už odešli. Lidé v senior cohousingu zůstávají déle fyzicky i psychicky aktivní, cítí se být přijatí i ve svém stárnutí a stáří a vzájemně jsou si užiteční.

Pro koho není cohousing vhodný?
Zřejmě pro lidi, kteří od bydlení čekají víc, než je reálné. Obecně také není vhodný pro lidi, kteří jsou velcí individualisté a nejsou schopni kompromisů.

Co všechno mohou lidé sdílet?
Různé prostory, vybavení a také aktivity. Nejčastěji to v zahraničí bývá společná kuchyň a jídelna, které tvoří srdce celého společenství, které ale nenahrazují soukromé kuchyňky v bytech. A pak také mohou sdílet různé pracovní a užitečné prostory, například dílny, ateliéry, sportovní zázemí a venkovní prostory.

Proč u nás zatím nic takového nevzniklo?
U nás chybí zájem ze strany samotných obyvatel i zájem ze strany místních samospráv či státu. Senior cohousing si u nás dovedu představit jedině jako dotované bydlení, ideálně městské nájemní byty s přiměřenou výškou nájmu. Vše souvisí také s určitou úrovní kultury bydlení a kultury v mezilidských vztazích.

Je cohousing nákladnější než běžný domov seniorů?
Určitě není, protože u něj zcela odpadá velice nákladná servisní složka. Domov seniorů je zařízení sociální péče, zatímco senior cohousing je bydlení. Senioři se do cohousingu stěhují v zahraničí včas, v rámci aktivní přípravy na stáří. A celé prostředí cohousing bývá tak inspirativní a podporující, že se většinou oddaluje fáze nemohoucnosti do výrazně vyššího věku.

Napadá vás vhodné místo pro cohousing v Praze?
Určitě se hodí do centra dění, tedy do místa s dostatečnou občanskou vybaveností, aby měli senioři vše potřebné po ruce a aby hlavně nebyli odsunuti někam na okraj města a nebyli uměle izolováni. Věřte, že senioři mají mnohem raději lidskou společnost než krásnou přírodu.

Jak hodnotíte kvalitu stárnutí lidí u nás?
Chybí důkladná osvěta, hlavně informace o možnostech bydlení pro seniory a pestrá nabídka bydlení. Mnoho let chybí místa v domovech pro seniory, kam ale senioři většinou nechtějí. Vytvářet v nich nová místa je z pohledu demografické křivky velmi krátkozraké. Kdo se bude o seniory starat, když se rodí tak málo dětí? Stát i samospráva by měly podporovat samostatnost seniorů v jejich bydlení a také by měly podporovat včasnou přípravu na stárnutí.

Čtěte také: Na uzavření sedlčanské interny doplácejí i senioři