„Já bych řekl, že Praha není ohrožena. Situace je, řekl bych, nadmíru výtečná. Všechny orgány plní své úkoly, jak mají,“ prohlásil večer 13. srpna 2002 primátor Němec (tehdy ODS) v televizním rozhovoru na jednom z pražských mostů. Hladina řeky přitom stoupala – v době rozhovoru byl průtok Vltavy 4737 metrů krychlových vody za sekundu, druhý den vzrostl na 5160.

O několik hodin později po Němcově výroku, jenž se tak nechtěně zapsal do historie české politiky, se voda dostala i do 17 stanic metra. Karlín musel být evakuován – 15. srpna se v Křižíkově ulici zřítil podmáčený dům. Domovy muselo opustit 50 tisíc lidí, i když někteří se přes zákaz vraceli. Hasiči, vojáci, policisté i dobrovolníci pomáhali obyvatelům metropole v člunech. Stavěly se pytle s pískem, ale hladina Vltavy byla daleko výš…

V centru byl vypnutý proud, magistrát uzavřel už 12. srpna ve 14 hodin Smetanovo nábřeží a večer o den později se – s výjimkou Barrandovského – nesmělo na žádný z pražských mostů. Fotografie z roku 2002 dodnes vyvolávají (nejen) mezi Pražany hodně emocí. Redakce Pražského deníku získala z archivu šesté městské části zajímavé snímky z osudných dnů. Na jedné z nich je zatopena Podbaba a z vody ční billboard tehdejšího mobilního operátora Oskar se sloganem: „Panenko skákavá!“

Silný příběh lachtana Gastona

Rčení ze zkomoleného názvu obrazu Panny Marie skokovské vyjadřuje údiv a ironií osudu dokonale sedí na 18 let staré události. Vždyť i exprimátor Němec se později snažil bránit kritice kvůli – takřka zlidovělému – výrazu. „Nikdo, ani vodohospodáři, nevěřil, že přijde něco tak obrovského,“ říkal později už jako šéf Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Němec doplatil na to, že Praha začala protipovodňový systém budovat v roce 1997 a o pět let později byla vybudována pouze první etapa opatření ve Starém Městě. Škody dosáhly 27 miliard korun. V zoologické zahradě hlavního města uhynulo 134 zvířat, silný byl zejména příběh lachtana Gastona, jehož proud unesl až do Německa, kde zemřel vyčerpáním. Hrdinou se stal hroch Slávek, který přežil dva dny v zatopeném Pavilonu velkých savců. Lidské životy si naštěstí živel v Praze nevybral.

Následky aktuální bleskové povodně v Zoo Praha

Možná i proto si bývalý primátor pak stěžoval, že média jeho krizové řízení metropole zkreslují. „Určitě bych nepoužil už slovo výtečná, protože se to obrátilo proti mně. Ale faktem je, že nevím, co bychom ještě mohli dělat lépe. Všechno dopadlo nejlíp, jak mohlo, vzhledem k situaci, která tu panovala,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz v roce 2013.

Před sedmi lety Prahu rovněž zasáhla povodeň, ale následky už nebyly tak ničivé. Podle magistrátu je současný protipovodňový systém připraven tak, aby ochránil hlavní město před účinky povodní srovnatelných s rokem 2002. Celková délka protipovodňových opatření je skoro 20 kilometrů. Výška mobilního hrazení může přesáhnout i šest metrů.

Může se tisíciletá voda opakovat?

„Pod všemi protipovodňovými opatřeními jsou vybudovány vodotěsné železobetonové, štětovnicové či jílocementové stěny do hloubky nepropustného podloží, v některých místech až 12 metrů hluboké,“ uvádějí magistrátní webové stránky o bezpečnosti.

Někteří meteorologové a další odborníci varují, že situace z roku 2002 se může vrátit – i kvůli úbytku kvalitní zemědělské půdy, která by udržela vodu v krajině. Sílu přírody bohužel symbolicky připomnělo počasí v noci z pátku na sobotu také v zoologické zahradě. Podle ředitele Miroslava Bobka se trojská ulice Jiřího Jandy změnila v horskou bystřinu. Ta do zoo přinesla kromě bahna i „velké šutry“. Přesto je areál o víkendu otevřen návštěvníkům. Pracovníci zoo však museli vyčistit bazén lachtanů.