Některým už se pak znovu dovolat nepodařilo. Aby ne, když aktuálně vyřizují i desítky hovorů denně, do toho očkují proti chřipce a vyšetřují další pacienty.

Své o tom ví i kutnohorská praktická lékařka Hana Ebel Šroňková. „Pacienti se mi dovolají a já jsem ráda, že volají, chci s nimi mluvit. Jen to vždy nejde takříkajíc na první dobrou. Mám přes 80 telefonátů denně, navíc, když zrovna třeba očkuji, nemůžu telefon hned zvednout,“ předeslala lékařka.

Současná situace z pohledu praktického lékaře se podle ní dá shrnout jedním slovem: panika. „A ta nikdy nepřinesla nic dobrého. Lidé jsou zbytečně vyděšení, bojí se,“ zdůraznila praktička, podle které chybí ujištění ze strany státu, že má nějaký plán a především rezervy. „Vůbec nechci zpochybňovat existenci covidu-19. Ta nemoc tady je, ale způsob referování o ní je špatný. Lidé by měli používat zdravý rozum, nestresovat se. To všechno jen zhoršuje,“ dodala lékařka.

Ohleduplný postup 

Lidé, kteří se necítí dobře, by podle ní měli postupovat ohleduplně. „Zavolat svému praktikovi a domluvit se na dalším postupu. Pokud člověk není dušný a sotva nelapá po dechu, pak opravdu není nutné volat si hned rychlou záchrannou službu, protože má strach, že skončí v polní nemocnici. Jenže taková je dnes bohužel realita. Stejně tak není nutné dožadovat se okamžitě testů, pokud se potkám s covid pozitivním člověkem na ulici nebo mi v telefonu pípne e-rouška,“ dodala.

Také dětští lékaři mají plné ruce práce. „Dostupnost je zatím mezi dětskými lékaři bezproblémová. I v neakutních případech. Část péče jsme se naučili léčit na dálku, takže časový prostor v ordinaci najdeme. Při pečlivém dodržení hygienicko – epidemiologických opatření provádíme i preventivní prohlídky, očkování, dispenzární péči a podobně,“ uvedl dětský lékař Bohuslav Procházka.

Pokud rodič zjistí, že jeho dítě má teplotu a není mu dobře, měl by postupovat rozumně. „Stále trvá to, že pokud dítě onemocní, je mu nejlépe v posteli, s dostatkem tekutin, výplachy nosu a pravidelným větráním,“ potvrdil Bohuslav Procházka. Stále podle něj platí i to, že lékaře je třeba kontaktovat v případě horečky trvající tři a více dní, nebo pokud je přítomná dušnost, apatie, vyčerpávající kašel, opakované zvracení, výrazné bolesti hlavy či výsev vyrážky.

Specifický příznak 

Jen na základě klinického vyšetření dítěte nelze prý rozeznat onemocnění covid-19 od ostatních respiračních infekcí. „Kromě celkem specifického příznaku ztráty čichu a chuti. Testy provádíme především u dětí s několik dní trvajícími teplotami, kašlem a dušností. Z epidemiologického hlediska odesíláme děti z rozhodnutí Krajské hygienické stanice Středočeského kraje,“ doplnil.

Připravované testování přímo v ordinacích praktiků není podle Bohuslava Procházky tak jednoduché. „Role se nezříkáme, jsou tady ale věci, které nejsou připraveny. Ať už jde o technické zajištění, databáze nebo právní otázky. Zjednodušeně řečeno, je třeba vytvořit nějakou centrální kuchařku, ta ale ještě není hotová,“ řekl.