Kvůli riziku nákazy africkým morem platí přísná opatření zhruba na 200 kilometrech čtverečních ve Frýdlantském výběžku. V této oblasti je zakázán lov divokých prasat, krmení zvířat, omezený je i pohyb lidí v přírodě. Území, na které se opatření vztahují, sahá po celém obvodu státní hranice ve Frýdlantském výběžku a dál směrem k městu Raspenava. Na jednu stranu od Raspenavy je území ohraničeno Dětřichovem, na druhou stranu Hejnicemi. Cílem opatření je minimalizovat šíření nákazy a zabránit zavlečení moru do domácích a komerčních chovů.

Pásmo infekce vyhlásili veterináři po nálezu uhynulého divočáka u Jindřichovic pod Smrkem, který byl loni 1. prosince pozitivně testován na africký mor prasat. Pozitivní případy jsou tak už tři a nákaza se podle Šebesty posunula k jižní hranici pásma blíž směrem k Liberci. "Pásmo zatím necháme v té podobě, v jaké je to nyní, hranici bychom posouvali jen v případě, pokud by nám to přeskočilo do toho nárazníkového pásma," dodal ředitel krajské veterinární správy.

Divoké prase. Ilustrační foto
Africký mor prasat: Na Liberecku vyhlásili ochranné pásmo, do lesa lidi mohou

Nárazníkové, takzvané uzavřené pásmo I, vymezila veterinární správa před Vánoci, navazuje na pásmo infekce a zahrnuje 65 katastrálních území o celkové výměře 531 kilometrů čtverečních. V tomto území mohou lovit prasata jen předem vyškolení lovci. Do oblasti spadá kromě jiného i Jablonec nad Nisou, kde v prosinci zahájili odlov přemnožených divokých prasat, která obtěžují obyvatele města. Naháňky spojené s odlovem nejsou podle Šebesty v rozporu s nařízením. "Provádět je ale musí proškolení lovci," upozornil.

Podle odborníků je virus afrického moru prasat velice odolný, a to i vůči nízkým teplotám, například v mraženém mase může přežívat i několik let. Pro člověka ani psa nákaza nebezpečná není. "I člověk nebo pes, který přijde do infikovaného prostředí, se ale může stát přenašečem nákazy," řekl Šebesta. I proto se mohou v pásmu infekce lidé v lesích pohybovat jen po vyznačených cestách a je zakázané pouštět v lese psy na volno.

Největším zdrojem nákazy jsou uhynulé kusy divokých prasat, myslivci je v pásmu infekce intenzivně vyhledávají. Za každý nalezený kus dostanou 3000 korun.